7°C
Geamăna leží v rumunské župě Alba a její osud byl zpečetěn v roce 1977, kdy komunistický diktátor Nicolae Ceaușescu rozhodl, že poslouží jako záchytné místo toxického odpadu z nedalekého dolu mědi. Industrializace a profit dostaly přednost před zájmy místních i životním prostředím a Geamăna byla zaplavena jezerem, do kterého putují škodliviny ze zhruba tři kilometry vzdáleného dolu Roșia Poieni.
Zatímco Roșia Poieni je s produkcí 11 tisíc tun ročně druhým největším měděným dolem v Evropě, na pozůstatky Geamăni je smutný pohled. Připomíná ji jen věž kostelíku čnící z jezera zbarveného do ruda, oranžova a šeda. V sedmdesátých letech tu přitom žilo na 400 rodin, ty byly ale přemístěny do oblastí po celém Rumunsku. Jen zhruba 20 lidí odmítlo a přesunulo se na výše položená místa, aby nemuseli z lokality pryč. Ti tak nyní žijí v toxickém prostředí a téměř bez infrastruktury. Bývalé obyvatele ale nejvíce štve, že vláda nechala zaplavit i hroby jejich předků, ačkoliv jim bylo slíbeno, že ostatky budou přesunuty.
Tyto vesničany vyzpovídal fotograf Rádia Svobodný Evropa Amos Chapple. "Byli naštvaní, že přišli o své hroby, ale jejich přístup ke ztrátě vesnice byl: 'jo, je to strašné, ale bez toho dolu by tu nebyla žádná pracovní místa.' Bylo skutečně působivé, jak komplexně tu situaci vnímali, neviděli to jen černobíle, navzdory všemu, co je potkalo," popsal britskému listu Daily Mail.
