Když se v Česku řekne Tibet, většina z nás si představí usměvavé mnichy, palác Potala ve Lhase, jaky a nebetyčné hory. Jenže Tibetská náhorní plošina zasahuje kromě autonomní oblasti Tibet i do několika vedlejších provincií. Třeba do Sečuánu, kam vyrazil redaktor Blesku.

Údajně nejkrásnější scénický park v Číně Ťiou-čaj-kou jsme navštívili před začátkem sezony, na konci března. Na vrcholu sezony tu prý bývá i 23 tisíc lidí denně, my jsme ale měli dost prostoru i času kochat se přírodou. Údolím mezi horami tu protéká řeka, která vytváří nespočet úžasně zbarvených jezer. Až se vám zdá, že barvy nevytvořila příroda, ale chorá mysl šíleného chemika. A když navíc okolní příroda rozkvete nebo ji zabarví podzim, nevěříte už vlastním očím vůbec. Podle našeho průvodce prý turisté při prvním pohledu oněmí, nebo dokonce úžasem hýkají.

V údolí je i devět tibetských vesnic a tři z nich jsou na turistické cestě. Můžete tu zavítat do svatyně, popovídat si s místními u čaje, ochutnat pečeného jaka nebo nakoupit suvenýry z jačích rohů. Neméně kouzelné je pak nedaleké údolí Muni s řadou vodopádů a horkých pramenů a podobné, ale menší údolí Chuang-lung.

Přestože jsme se pohybovali i v 4500metrové výšce mezi semitisícovými horskými štíty, neunavili jsme se ani jako na Šumavě. Buď jsme chodili po dřevěných chodníčcích, nebo jezdili mikrobusy, které pendlovaly mezi vyhlídkami. Celkem má údolí přes 40 kilometrů, a tak jsme se ani nepříčili. Sem tam jsme zahlédli i antény telefonního signálu a internetu. Číňanky v lodičkách tak mohly posílat svoje selfie rovnou na sociální sítě.

Tibet bez povolení

Sečuánský Tibet má hned několik výhod. Můžete ho objevovat bez speciálního povolení, které jinak potřebujete do autonomní oblasti. A tibetskou kulturu a přírodu tu máte jako na dlani a v nečekaném komfortu. Z Čcheng-tu sem doletíte za 40 minut letadlem nebo za pár hodin autobusem. Jako houby po dešti tu mezi typickými chrámy a chudými vesnicemi rostou luxusní hotely, staví se železnice a možná dojde i na lyžařské areály. Přestože Číňané nelyžují tolik jako Evropané, dva prý podle našeho průvodce již stojí.

Střet dvou kultur

S tibetskou kulturou jsme se setkali i v metropoli Sečuánu Čcheng-tu. Je to největší město v blízkosti Tibetu a Tibeťané míří právě sem, když jedou do velké Číny. Třeba za prací, vzděláním, nákupy, ale i kvůli demonstracím. A mají tu i vlastní čtvrť. Na Tibetskou problematiku jsou tu ale Číňané poměrně hákliví. Je to až tak vážné, že jsme na největším náměstí Tianfu v době kolem Čínského nového roku na několika místech zahlédli i těžkooděnce a připravené deky a hasicí přístroje. To prý pro případ, že by se tu někdo chtěl demonstrativně upálit. Naposledy tu byly tibetské nepokoje před čtyřmi lety, ale prevenci tu nepodceňují.

Fotogalerie
39 fotografií