8°C
Katedrála sv. Víta
Katedrála sv. Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. Kolem roku 925 zde kníže Václav I. založil románskou rotundu, která byla po roce 1060 přestavěna v trojlodní baziliku. Roku 1344 zahájil Karel IV. stavbu gotické katedrály. První stavitelé, Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř, postavili chór s věncem kaplí, Svatováclavskou kapli, Zlatou bránu a spodní část hlavní věže. Po staletí pak chrám zůstal nedokončen, přestože se někteří panovníci pokoušeli pokračovat ve stavbě. Hlavní věž byla završena renesanční helmicí a byla postavena hudební kruchta. Teprve ve 2. polovině 19. století opravu původní části a dostavbu katedrály v novogotickém slohu. V roce 1929 byl chrám slavnostně vysvěcen.
Tip jak ušetřit: Pro návštěvníky bez vstupenky je vymezen prostor pod západní kruchtou.
Kaple sv. Václava
Kaple sv. Václava je kultovním centrem Svatovítské katedrály. Najdeme zde hrob nejvýznamnějšího zemského patrona svatého Václava. Stěny kaple jsou obloženy drahými kameny. Dveře v jihozápadním rohu místnosti vedou do korunní komory, v níž jsou uloženy české korunovační klenoty.
Znáte české korunovační klenoty?
Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna, královské jablko, královské žezlo a korunovační roucho. Klenoty jsou vystavovány jen při výjimečných příležitostech, o vystavení může rozhodnout pouze prezident republiky. Koruna, žezlo a jablko jsou trvale uloženy v korunní komoře v chrámu sv. Víta. Korunní komora je nejnepřístupnější místo na Hradě. Dveře, stejně jako pancéřová skříň na klenoty, mají sedm zámků a k jejich otevření a vyzdvižení klenotů se musí sejít sedm držitelů klíčů: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy. Tradice sedmi klíčů vznikla poté, co v roce 1791 král Leopold II. vyhověl žádostem českých stavů o vrácení klenotů z Vídně do Prahy.
Vladislavský sál ve Starém královském paláci
Vladislavský sál sloužil od 16. století především královské reprezentaci. Odehrávaly se zde korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje. Tato reprezentační funkce je částečně zachována dodnes: ve Vladislavském sále se konají volby prezidenta republiky a slavnostní shromáždění spojená s významnými dny České republiky.
Bazilika a klášter sv. Jiří
Románská bazilika svatého Jiří vznikla jako druhý kostel na Pražském hradě. Z původní stavby založené kolem roku 920 knížetem Vratislavem I. se zachovaly jen základy. Při založení kláštera v roce 973 byl kostel rozšířen a přestavěn. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců. Dnes zde najdeme expozici starého českého umění Národní galerie.
Nejvyšší purkrabství
Část průčelí Jiřské ulice tvoří ohradní zeď uzavírající nádvoří Nejvyššího purkrabství. Purkrabí, jejichž úřad se vyvinul z funkce hradního kastelána, zastupovali panovníka v době jeho nepřítomnosti. Tento úřad zastávali členové nejvýznamnějších šlechtických rodů. Sídlo kastelánů a později purkrabích stálo v těchto místech zřejmě už v době románské. Ve 14. století sloužil purkrabský dům jako dočasné obydlí krále a císaře Karla IV.
Císařská konírna
Prostory sloužily za vlády císaře Rudolfa II. jako stáje. Ve 20. století byly tyto stáje upraveny jako výstavní prostory. V jedné části také vznikla Obrazárna Pražského hradu.
Obrazárna Pražského hradu
V Obrazárně jsou po celý rok vystavena díla z proslulých sbírek císaře Rudolfa II. Mezi více než stovkou unikátních děl nechybí obrazy Tiziana, Aachena či Rubense. Kořeny Obrazárny sahají do konce 16. století, kdy císař Rudolf II shromáždil na Pražském hradě největší sbírku uměleckých děl té doby. Z proslulé galerie Rudolfa II. se však v současné sbírce dochovalo jen několik kusů. Nová kolekce z poloviny 17. století obsahuje díla významných italských, německých, nizozemských, vlámských a dalších mistrů.
Rožmberský palác
Původně renesanční palác stavěný v letech 1545 – 1574 pány z Rožmberka. V roce 1600 se Rožmberský palác stal majetkem císaře Rudolfova II. Palác přetrval ve své podobě do poloviny 18. století, kdy byl radikálně přestavěn na barokní Ústav šlechtičen. Ústav založila Marie Terezie v r. 1753 a byl určen pro zaopatření 30 šlechtických dcer.
Zlatá ulička
Slavná ulička vznikla po vybudování severního opevnění Hradu v 16. století. Prostor byl využit ke stavbě skromných obydlí. Bydlela zde hradní čeleď, snad zlatníci (z 16. století je doložen název Zlatnická ulička) a hradní střelci. Domky byly obývány až do druhé světové války. V domku čp. 22 žil v letech 1916-17 spisovatel Franz Kafka. V domku s vývěsním štítem s motivem sovy, křišťálové koule, karet a kočky žila před druhou světovou válkou věhlasná pražská věštkyně, kartářka a jasnovidka Matylda Průšová, uměleckým jménem Madame de Thébes. Zemřela při výslechu gestapem. Podobu obydlí ze 16. století ukazuje nejlépe domek čp. 20 s hrázděným patrem. Původní velikost dokládá dům čp. 13. který jako jediný dodržuje dodnes původní ustanovení o vložení komůrky do oblouku hradby.
Věž Daliborka
Schodištěm v domku čp. 12 se vstupuje na terasu před věží Daliborkou. Válcová dělová věž byla součástí jagellonského opevnění a její spodní podlaží byla od počátku využívána jako vězení. Prvním a zároveň nejznámějším vězněm byl v roce 1498 rytíř Dalibor z Kozojed. Z dlouhé chvíle se prý podle pověsti naučil krásně hrát na housle.
Prašná věž- Mihulka
Průchodem z Vikářské ulice lze vstoupit k věži Mihulce. Byla vystavěna koncem 15. století jako součást nového opevnění. Jméno Mihulka pochází zřejmě až z 19. století. Prašná věž byla nejmohutnější z dělových věží. V době Rudolfa II. zde byla alchymistická dílna, později sklad střelného prachu.
Jelení příkop
Jelení příkop je přírodní rokle, kterou teče potok Brusnice. V době vlády Rudolfa II. zde byla chována lovná zvěř.
Královský letohrádek
Královský letohrádek zvaný také Letohrádek královny Anny, dal budovat Ferdinand I. v letech 1538 - 1560 na východním okraji Královské zahrady. Na výzdobě pracovali italští kameníci. Renesanční památka byla určena pro zábavu a zpříjemnění pobytu v zahradě. Poblíž najdeme i bronzovou Zpívající fontánu, ze 16. století. Zvláštní, zvonění zvonů podobný zvuk dopadajících kapek, je nejlépe slyšet přímo pod spodní mísou fontány.
Zahrady Pražského hradu
Prstenec zeleně kolem Pražského hradu dnes tvoří šest zahrad. Na severním předpolí se do délky prostírá historicky nejcennější z nich - zahrada Královská.
Internet: www.hrad.cz; telefon: 224 373 584
