Pětidílný seriál České televize z roku 2001 o osudech kočovné společnosti hereckého rodu Matyášových byl velikou příležitostí především pro Borise Rösnera. Kdo jiný by také měl hrát postavu ředitele společnosti než právě Rösner, pro kterého bylo jeho herecké poslání smyslem života. Navíc, Rösnerův otec Mirko se velmi dobře znal s autorem románové předlohy Adolfem Branaldem a i Boris se s ním přátelil celý život. Sám Branald se narodil roku 1910 v herecké rodině a v mládí hrál jak divadlo, tak ve filmu. Román Stříbrná paruka napsal v roce 1947. Jednotlivé epizody natáčel štáb vedený režisérem Janem Schmidtem v létě 2000 především v překrásných exteriérech renesanční Telče. Po náměstí jezdil dostavník, kterým se do města skutečně před sto lety jezdilo, z místního děkanství se stal hotel U Orla, z radniční síně stylová kavárna druhé poloviny 19. století. Lubomíra Kostelku, Marka Vašuta, Tatianu Vilhelmovou, Dášu Bláhovou a řadu dalších známých herců mohli diváci potkat i v Jindřichově Hradci a Třeboni, kde se také natáčelo. Scénář Ondřeje Vogeltanze vypravuje hlavně o Matyášově herecké slávě, pozdní lásce k mladé herečce i o rozpadu kočovné společnosti. Roli principálovy milenky režisér svěřil Petře Jungmanové. "Většinu seriálů, které se dnes vysílají, nesleduji. Jsem zklamaná ze scénářů, které nemohou zachránit ani výkony našich herců. O to víc si myslím, že Stříbrná paruka může diváky pohladit na duši především proto, že dává prostor a čas lásce a přátelství," svěřila se herečka před uvedením seriálu v lednu 2001. Hned první díl tehdy sledovalo 1,2 miliónu diváků. Příště: My z konce světa