Oslavenkyně ale nikde. Potom klaply dveře od koupelny, přicupitala Tichánková a zazubila se: „Nandala jsem si kvůli vám protézu, abych nestrašila,“ pronesla. A Skopeček podotkl: „Nechce ty zuby nosit. Pořád protestuje, já jí ale doma nechci bezzubou.“

Tichánková okamžitě reagovala: „Ty máš taky chyby, neboj. V posteli se po mně válíš jako slon.“ To Skopečka dopálilo: „Prosím tě, to je něžné objímání!“ A Tichánková: „My spolu stále spíme v jedné posteli, víte. Milujeme se, už ale jen jako kamarádi.“

Potom nabídla Blesku bonboniéru a vysvětlila, že žádná oslava jubilea se doma konat nebude. „Není co slavit. Že jsem blíž k hrobu?“ míní Tichánková. Stačí prý, když jí manžel koupí kytku a vypijou si lahvičku červeného. A bude alespoň výjimečný oběd? „To si děláte legraci? Věra vařit neumí,“ »nabonzoval« manželku Skopeček. Ta byla v tu chvíli v nenáviděné kuchyni a něco vztekle škrábala.

„Vidíte to? Ta pánev byla přes noc namočená, a stejně nejde vyčistit. Neumím také mýt nádobí,“ přiznala herečka a prozradila, že štědrovečerní kapr pro její nenávist ke smažení, kdy všechno připálí, je na manželovi. „Já udělám jen bramborový salát. Je to krájecí mechanická práce. Jen se vždycky rok co rok ptám sestry, jestli se ta pitomá mrkev vaří a nebo ne.“

Letos přijede dcera s vnučkou z Francie. Tam se totiž před lety odstěhovala za manželem. Jinak mají herečtí manželé vnuky, vnučky a pravnoučata. „V Lyonu nám bohužel zemřela před rokem jedna vnučka na rakovinu,“ posteskla si herečka. „Teď se nám ale narodil ve Francii pravnouček. Dali mu jméno Romeo, místo třeba Vašík,“ postěžoval si Skopeček.

Tichánková před půlrokem herectví vzdala už provždy. „Naposled to byla televizní kriminálka a já si nemohla zapamatovat ani těch ubohých pět vět. Byla to scéna, kdy mě vyslýchal Martin Stropnický. Byl už na mě tak navztekaný, že mi s úšklebkem napravo napovídal. Bylo to ale k ničemu. Špatně slyším,“ svěřila se herečka.

Skopeček hraje tak šestkrát do měsíce v divadle a točí i před kamerou. „Teď jsem dotočil pohádku Vodník a Karolínka, která by se měla vysílat na Štědrý den,“ prozradil. Zatím má problémy jen s očima. „Nemohu číst, a tak mi obvodní úřad zakoupil elektronickou lupu za 60 tisíc korun. Je to báječná záležitost.“ A jak si udržují manželé fyzickou kondičku? „Já chodím na nákup do supermarketu, a když přijdu domů, mám ruce jak opice – až na zem,“ říká Tichánková. „No a já chodím na poštu a po úřadech,“ doplňuje Skopeček.