Arturovi se vrátil do tváře smích. Nakolik byl pravý a nakolik to byla jen nasazená maska, ví však jen on. Zatímco jeho otčím Josef Rychtář (56) plakal nad Ivetinou rakví, on šel ze školy a smál se vtipům kamarádů, kteří ho nenechali propadnout smutku.

„Pro kohokoliv je velmi špatně, když se nezúčastní posledního rozloučení s milovanou osobou, ať je mu sedm, sedmnáct nebo více let. Proces truchlení pak není správně nastartován. Je to velmi klíčová událost,“ míní psycholožka Džamila Stehlíková. „Neúčast v tomto případě zanechá stopu na celý život, i když si to člověk, zvláště mladý, v tu chvíli neuvědomuje,“ varuje psycholožka.

Zůstal doma

Vdovec Rychtář do poslední chvíle doufal, že právě Artur dorazí na poslední cestu milované maminky. „Ochranka, která zajišťovala to, aby se nikdo nepozvaný na pohřeb nedostal, měla nařízeno Artura pustit,“ řekl Blesku zdroj z blízkého okolí Rychtářovy rodiny. Artur se však místo na pohřeb vydal ráno do školy a po vyučování rovnou domů, kde už na něj čekal jeho otec Ladislav Štaidl (69). Tam také zůstal po zbytek dne.

Kamarád z Facebooku: Zřejmě viní Rychtáře

„Artur nechtěl na pohřeb jít, rozhodl se stejně jako táta. Mám pocit, že to dává tomu pánovi, co žil s jeho maminkou, za vinu. Je z toho velmi smutný a je vidět, že nečekal něco tak hrozného,“ napsal na sociální síti Arturův kamarád. „Vím, že byl šťastný o Vánocích, když na tom byla jeho máma dobře, jenže pak přišla ta operace zubů a od té doby ji viděl v čím dál ubožejším stavu...,“ dodává.