Přestože se Artur navenek tváří jako statečný mladý muž, který si smrt maminky nepřipouští, pravý opak je pravdou. Čtyři dny po její smrti přiběhl do náruče osoby, kterou zná celý život.

Přijel vlakem

Dokonce ji považuje za nevlastní babičku. „Já jsem s nimi prožila posledních patnáct let a je mi kloučka moc líto, nemůžu o tom ani mluvit. Okamžitě bych se rozplakala,“ řekla Blesku Marie Burešová, vedle níž v Říčanech měla Iveta pronajatý dům, než se odstěhovala do Uhříněvsi. „Manžel byl po něj na nádraží. Přivedli jsme si ho, aby přišel na jiné myšlenky. Byla to pro něj strašná rána. Artura milujeme, je stále velmi smutný. Přece je to jeho máma, ať to bylo, jak bylo,“ říká se smutkem v hlase paní Burešová.

Rozmluvil se

„Strávil tu s námi sobotu 3. května. Vůbec nemluvil. Až odpoledne, když přišla dcera a vnučka , tak se ho ptala, zda se mohou chovat jako vždy nebo jestli chce, aby tu byl klid. A on řekl – už jsem se u babičky vyspal, tak si můžeme popovídat,“ prozradila Marie Burešová, která má sama neustále slzy na krajíčku. „Takhle to skončit nemělo, takhle ne...,“ dodává tiše při rozloučení.