Petr Sepéši byl tím, po jehož boku odstartovala její hvězdná kariéra, se kterým prožila první lásku i první zklamání. Osudové setkání Sepéšiho s Bartošovou proběhlo v říjnu 1983 na festivalu v Jihlavě.

„Právě jsem se chystal odejít ze zkoušky na chvíli na vzduch, když jsem najednou uslyšel zpěv. Na tom hlase mi něco fascinovalo, přitahovalo, byl mi nějak důvěrně známý,“ vzpomínal kdysi Petr na první kontakt s Ivetou. „Podívali jsme se na sebe s Ivetou, usmála se, brala to jako žert. Já ne,“ přiznal dále zpěvák.

První společný hit

Fascinace Bartošovou Sepéšimu otevřela nové obzory, o kterých do té doby vůbec neuvažoval. „Hned ráno jsem uháněl s kytarou v ruce na zkoušku. Zkusili jsme společně písničku a všechno bylo jasné. Nikdy bych nevěřil, že dva hlasy zapadnou tak dobře do sebe. Jako bychom spolu zpívali odjakživa.“   

Jejich první píseň „Knoflíky lásky“ zbourala československé hitparády a následovalo stěhování do Prahy. „S Petrem jsem prožila jedno z nejkrásnějších období. Byl největší láskou mého života,“ tvrdila i po letech česká zpěvačka.

Láska, zklamání a milenky

Čistou pravdu prozradila až ve své knize Neměla jsem se narodit, kde přiznala Sepéšiho nevěry. „V té době byl strašný sukničkář, věděla jsem to už v té Jihlavě, ale myslím, že se do mě zamiloval také a že mě doopravdy miloval.“ To ale není vše, co přiznala. V knize jsou zmíněny i milenky, které prošly Sepéšiho náručí již v době, kdy byli spolu.

„Kromě mě potřeboval ještě vedlejší vztahy. Byl to můj první chlapec, který mě zbavil panenství, ale který mi dělal i hrozné věci. Rozuměli jsme si jako lidé, ale také pracovně.“ Největší trápení ale zažívala, když si do společného bytu vodil milenky. „Trápila jsem se a neustále mu domlouvala. Milovala jsem ho, ale bylo to náročné. Stále jsem si myslela, že ho změním. Ráno odešly milenky a on přišel za mnou, plakal a stále opakoval, že si nemůže pomoct, že nemůže mít jen jednu ženu,“ dodala Iveta v knize, kterou ale nikdy neautorizovala. Přesto je všeobecně známé, že se na jejím vzniku podílela.

Oba ale nakonec našli smrt na kolejích, Petr Sepéši nedobrovolně odešel ze světa 29. července 1985, kdy jeho auto na železničním přejezdu smetl vlak, Iveta dobrovolně o necelých 29 let později na kolejích v Uhříněvsi.