Zločin v Polné smetl konkurenci: Brutální vraždu Anežky Hrůzové sledovalo 1,3 mil. diváků!

1. února 2016 ● 11:38

Zpět
na

První díl dramatického filmu podle skutečné události Zločin v Polné, který odkrývá brutální vraždu zakořeněnou v židovství, si nenechalo ujít 1,3 milionu diváků. Česká televize zaznamenala o více než polovinu víc diváků než ostatní televizní stanice.

Příběh vraždy vesnické křesťanské dívky Anežky Hrůzové, kterou vrah brutálně zabil. Podřízl jí hrdlo, ale krev na místě činu nebyla. Vesničané obviní z vraždy potulného Žida – Leopolda Hilsnera, kterého ztvárňuje Karel Heřmánek ml.

Mají za to, že nevinnou dívku podřezal proto, aby z ní dostal krev, kterou Židé používají při svých rituálech během Velikonoc. Hilsnera obhajuje advokát z Prahy, který věří v jeho nevinu, ovšem proti Židům zaujatý soud Hilsnera i přes nedostatek důkazů má za jasného pachatele.

První díl Zločinu v Polné se v neděli večer stal nejsledovanějším programem ze všech televizních stanic. Sledovalo jej 1,324 milionu lidí. TV Nova odvysílala Takovou normální rodinku, kterou vidělo 636 tisíc diváků, a Špiony z lásky na Primě sledovalo 326 tisíc diváků.

Film Zločin v Polné: Roden se bál Masaryka! Jak to bylo s vraždou Anežky Hrůzové?

Ve filmu Zločin v Polné se Karel Roden představí v roli Masaryka.

Jak to bylo doopravdy?

Na jaře 1899 byla v Polné brutálně zavražděna švadlena Anežka Hrůzová (†19). Vrah ji nejprve uhodil zezadu do hlavy holí a kameny, potom přiškrtil provazem a nakonec prořízl hrdlo ostrým nožem. Z činu byl obviněn tehdy 22letý, nepříliš bystrý židovský chlapec Leopold Hilsner.

Stalo se to totiž na konci židovských Velikonoc ‒ Pesachu, na jehož oslavu je podle středověké pověry potřeba panenské krve. Verze rituální vraždy vyhrála, protože Hrůzová měla zemřít na totální vykrvácení, na místě činu přitom nebylo zdaleka tolik krve, kolik jí měla podle pitvy ztratit.

Obviněn byl Hilsner a strhla se štvanice na Židy, »hilsneriáda«. Jako jeden z mála se na stranu obviněného, byť ho považoval za ničemu, postavil profesor a pozdější prezident T. G. Masaryk. Prostě proto, že pozadí procesu viděl čistě jako antisemitské a chtěl se dopídit spravedlnosti, i když za to sám čelil nenávisti.

Prezident Miloš Zeman (71) promluvil o Masarykovi, kterým právě kvůli případu Leopolda Hilsnera lidé opovrhovali. „Mnohokrát se mu stalo, že mu dav vytloukl okna a studenti mu pískali u přednášek,“ prohlásil Zeman.

Hilsner byl odsouzen k trestu smrti oběšením, pak mu byl trest zmírněn na doživotí. Ve vězení strávil 19 let. Až v březnu 1918 mu udělil císař Karel I. milost a on dožil pod cizím jménem ve Vídni, kde mu byla z pokynu prezidenta Masaryka vyplácena podpora.

Zemřel v lednu 1928 ve věku 51 let. Nikdy nebyl očištěn, stejně jako nebyl dopaden skutečný vrah. Traduje se ale, že na smrtelném loži se k smrti Anežky přiznal v roce 1961 její bratr Johan. Motiv? Prý majetek po rodičích...