9°C
Svůj cit pro hudbu zdědila Dominika po mamince, která byla tanečnicí. Od malička zpívala od rána do večera, a pokoj nedala ani v autě, kde její prvním publikem byli rodiče. Od druhé třídy byla členkou sboru na základní škole v Pardubicích a rozhodla se, že bude brát zpěv vážně. Její tvrdohlavé zaujetí ji nakonec dovedlo až do soutěže Česko Slovensko má talent.
„Původně jsem měla trému snad za všechny soutěžící dohromady. Pořád jsem nervózně přecházela sem a tam a všichni si ze mě dělali legraci.“ Jak soutěží postupuje, stává se z Dominiky ostřílená zpěvačka: „Minule jsem trému už vůbec neměla!“ V publiku ji podporují rodiče, dokonce i táta, který když má čas, tak za dcerou přiletí až z Moskvy. „Po přenosu mi táta dal kytku, a řekl, že má ze mě radost,“ chlubí se Dominika.
Smečuje, bruslí, pózuje
Zatímco talent na hudbu má po mámě, na bruslích to umí taky skvěle. „Táta byl často pryč nebo bruslil s bráchou, tak si mě do parády vzala babička, bývalá krasobruslařka.“ A aby toho nebylo málo, tak k tomu všemu Dominika ještě hraje závodně už pět let volejbal, kterého se zatím nechce vzdát.
Vysoká, štíhlá Dominika má i všechny předpoklady k tomu, aby se ocitla v hledáčku módních agentur. Modeling si dokonce už i zkusila: „Jednou jsem s tátou fotila kalendář a převlékli mě za Pipi punčochatou,“ směje se Dominika. Ale přiznává, že kdyby přišla zajímavá modelingová nabídka, rozhodně by se jí nebránila. Záleží na tom, jak dopadne v soutěži. Kudy se bude její další kariéra ubírat? U ní osobně zpěv vítězí nad vším ostatním.
