Od svých devatenácti žila v Německu, kde zpívala v rockové kapele. Když se rozešla s populárním zpěvákem Sashou, rozhodla se vrátit. To ale netušila, jak těžké bude stát se opět Češkou.
Proč jste se rozhodla vrátit?
„Chtěla jsem změnit život. Rozešla jsem se se Sashou a krátce na to dostala nabídku hrát v muzikálu Mona Lisa. Najednou jsem měla chuť vrátit se domů.“
Má slavná německá zpěvačka zapotřebí hrát v průměrném českém muzikálu?
„Mě divadlo prostě baví. Nabídku do muzikálu jsem dostala už několikrát a vždycky jsem ji odmítla. Ta poslední ale přišla v době, kdy jsem zrovna řešila, co se sebou dál. Když jsem na tu nabídku kývla, ani jsem nevěděla, o jaký muzikál jde.“
Teď jste oficiálně Češka nebo Němka?
„Teď už Češka, ale než jsem o tom přesvědčila naše úřady, trvalo to hezky dlouho. Musela jsem sehnat, nechat ověřit a předložit spoustu dokumentů a prokázat, že už nejsem Češka, abych se jí opět mohla stát. A to všechno jenom proto, abych tady mohla mít trvalé bydliště, koupit si na splátky auto a parkovat před barákem.“
Proč jste se před lety odstěhovala do Německa?
„Zamilovala jsem se do Němce, vzala si ho a chtěla s ním žít v Německu. Když jsem odjela, bylo mi devatenáct. Nic mě tady nedrželo, po maturitě jsem se nedostala na vejšku a maminka zemřela, když mi bylo sedmnáct. Bydlela jsem tam u rodičů přítele, kteří mě skvěle přijali. V domě měli ještě jednoho syna, dva Francouze na výměnném pobytu, šest koček, psa a mě.“
A co váš tatínek? Ten s tím souhlasil?
„Táta měl hrozný strach, protože jsem odjela za někým, koho viděl jen krátce dvakrát v životě. Bál se, abych neskončila v nějakém baru jako tanečnice u tyče. Řekl mi, že jestli pojedu, nedá mi ani korunu. Věděl, že nemám peníze a doufal, že zůstanu doma. Vybrala jsem knížku, kde bylo asi třináct stovek, rozměnila peníze a odjela jsem se 70 markami. Táta pak brzo přijel, aby se přesvědčil, že jsem v pořádku a žiju ve skvělé rodině.“
Na jak dlouho vám těch 70 marek vydrželo?
„Na pár dní. Musela jsem začít pracovat, jenomže jsem neměla pracovní povolení. Moje jediná možnost byla uklízet v domě jednoho doktora. Byla jsem spíš hospodyně. Chodila jsem se psem, krmila slepice, uklízela, žehlila... Tohle jsem dělala rok a půl a mezitím jsem začala zpívat v kapele Die Happy, ve které hrál můj přítel. Líbilo se jim, jak zpívám, ale vzali mě spíš z nouze, protože neměli zpěváka.“
Tátovi nevadilo, že hrajete v hardrockové kapele? Takové koncerty, to je přece také o alkoholu, nespoutaném sexu a drogách...
„Byl s tím smířený, ale z drog měl veliký strach. Já jsem za svůj život vykouřila jenom tři jointy a ten třetí byl pro mě takovou fackou, že když to teď jenom cítím, je mi okamžitě špatně. Táta mi říkal, abych si dávala pozor, zvlášť když jsme pak začali být úspěšní.“
Asi věděl, o čem mluví...
„Když jsme začali být slavní, už jsem byla vdaná za našeho kytaristu. To ho uklidňovalo.Vždycky jsem měla dlouhé vztahy. Nejsem taková, že bych po koncertě chtěla splašit nějakýho kluka a šla s nim na záchod. Táta mě zná, ví, že k tomu nemám sklon, zná můj názor na drogy i na ulítávání s fanouškama.“
Mívá připomínky k vaší práci?
„Občas kritizoval nějaký písničky, ale jinak moji kapelu zbožňuje. Jeho hardrock baví víc než popík.“
Die Happy znamená Zemřít šťastný. Co jste tím názvem skupiny mysleli?
„Je to spíš jako když někomu přejete zlom vaz, neznamená to, že by člověk měl s úsměvem skočit z mostu nebo to se smíchem naprat autem do stromu.“
Zemřela vám maminka, později i bratr. Za kým jdete, když je vám ouvej?
„Volám klukům z kapely, svému bývalému manželovi a bývalému příteli, ale když jsem se rozešla se Sashou, první, komu jsem to řekla, byl stejně táta. Byl na to hrozně pyšnej.“
Sasha zpívá sladký pop, vy jste drsná rockerka. Jak jste se seznámili?
„To byla jeho iniciativa. Chtěl se mnou nazpívat duet. Na to natáčení jsem šla s předsudky, myslela jsem si, že přijde v obleku od Hugo Bosse, že bude vyvoněnej a namyšlenej, že bude mít v patách manažera, který nám zakáže kouřit, protože by mu to škodilo na hlasivky a že bude vůbec celej divnej. Ale on přišel sám, měl šortky, pruhovaný tričko, na nohou žabky, ledvinku v pase a byl hrozně milej.“
Takže láska na první pohled?
„Ze začátku to bylo platonický. Vyměnili jsme si telefonní čísla. Chvíli jsme si esemeskovali a po jednom koncertě jsme spolu prokecali celou noc. Nic se nestalo ani když za mnou přijel domů. Povídali jsme si třeba do sedmi do rána. Největší srandu z toho měli kluci z mojí kapely. Neustále parodovali jeho písničku „I feel lonely, lou lou lou lou lonely...“
V hudbě jste si ale určitě tak nerozuměli...
„Je pravda, že když ho dřív hráli v televizi, přepínala jsem ji. Jeho hudba se mi nelíbila. Ve skutečnosti ale dělal pop proto, aby se uživil. Byl z chudý rodiny, neměl nic a díky jedné nabídce už nemusel mít strach, jak zaplatí pojištění. On vypadá jako šampon, ale je to chlap jako poleno.“
Proč jste se rozešli?
„Dodnes jsme o tom pořádně nemluvili. Náš vztah se jaksi blížil ke konci. Já bych se asi tak rychle nerozhodla a on to udělal za mě. Dodnes nikoho nemá a já taky ne. Asi jsme měli být nějakou dobu sami.“
Více o rozchodu Marty Jandové se zpěvákem Sashou Njdete zde!
Pozorujete rozdíl mezi českými muži a Němci?
„Kluci v Německu o sebe víc dbají, chodí ke kadeřníkům, na kosmetiku, manikúru a pedikúru. Ale to neznamená, že by se mi čeští kluci líbili míň. Jsou čistotní, ale jako partnery je neumím posoudit. V Německu jsem měla tři dlouhé vztahy, tady jen jeden krátký. Ale musím říct, že ten českej kluk mi nanosil víc kytek, než všichni ti předešlí dohromady.“
Přemýšlíte ve svých pětatřiceti letech o vlastní rodině?
„Vždycky jsem si myslela, že až mi bude 26, budu vdaná a budu mít děti. Takže jsem byla rozvedená a ty děti jsem neměla. Tak jsem tu hranici posunula na 30, pak na 35 a teď ji zase posouvám dál. Takže pokud se mi to nepodaří do čtyřiceti, pak vymyslím plán B.“
Ten je jaký?
„O tom jsem ještě nepřemýšlela. Uvidím, kam mě život povede a já vím, že určitě jednou budu rodinu mít.“
Kdo vás vychovával?
„Maminka. Táta byl pořád na cestách a když se vrátil, spíš nás rozmazloval. Když mamka zemřela, táta měl pocit, že mě musí začít vychovávat, a to já už jsem v pubertě nechtěla. Tak jsem se vychovávala sama. Chudák táta, neměl to se mnou jednoduchý.“
Rozmlouvala jste mu někdy jeho mladou ženu?
„Když s Alicí, která je o sedm let mladší než já, začínal chodit, říkala jsem mu, že by si měl hledat spíš starší ženu. Nešlo mi přímo o Alici, ale o mladou holku, která si ještě dost neužila. Ale je s ní šťastný a moc mu to sluší.“
Už jste viděla vaši čerstvě narozenou sestřičku?
„Hned druhý den jsme se na ní s mojí druhou sestrou Eliškou byly podívat. Malá Anežka mi vehnala slzy do očí. Je nádherná.“
Máte i po castinzích na SuperStar dojem, že platí rčení co Čech, to muzikant?
„Vím, že to tak není. Spíš: co Čech, to milovník zpívání v každé situaci. Náš národ by bez muziky vymřel. A zpívají, i když neumí. To je přece alespoň fajn sebevědomí.“
Čtětě, jak porotkyně Marta Jandová a Dara Rolins omamují svými dekolty!
Kdo je podle vás muzikálnější, Češi nebo Slováci?
„To se takhle nedá říct. Češi jsou syrovější a rockovější, Slováci možná modernější a popovější. To ještě ale všechno zjistím.“
Máte už nějakého favorita? A je to Čech nebo Slovák?
„Favoritů mám pár, ale abych pravdu řekla, beru je všechny tak nějak za Čechoslováky. Nevím, kdo z nich je Čech a kdo Slovák. Zatím je rozlišuji jen na holky a na kluky.“
Jaká budete porotkyně - přísná, nebo hodná teta Marta?
„Drsná stoprocentně nejsem, ale pravdu do očí říct umím.“
Československá SuperStar: Co v televizi neuvidíte, najdete zde>>
Přidat názor
