8°C
Pro rohlíky, cigarety, buřty a jiné věci si musí jezdit pramicí. K chatce se totiž člověk autem nedostane. Pozorný čtenář Blesku si ale při houbařských toulkách zarostlého Jiřího všiml a zatelefonoval do redakce. Blesk se hned vypravil na místo současného útočiště Jiřího Pomeje.
Máme souseda Pomeje
„Máme tady nového souseda, je to skutečný Jiří Pomeje,“ zavolal Blesku čtenář. Cesta to byla ale svízelná, přestože čtenář popsal cestu podrobně, bloudilo se. „Tu chatu poznáte, že není vidět přes vrbu,“ dával znamení čtenář. Konečně Blesk dorazil k vrbě. Bylo přesně 12:30 h a Pomeje na dřevěné verandě kouřil cigaretu. Po deseti minutách odešel za chatu pro lopatu a začal u řeky, vedle své pramice, odhazovat bahno. Nasedl do lodičky a vesloval na druhý břeh, aby si mohl nakoupit ve 2 km vzdáleném obchodu se smíšeným zbožím.
Z kadibudky do vody
Pak Blesk Pomeje ztratil a spatřil ho s nákupem až zase v lodi, jak vesluje k chatce. Naštípal dříví, opekl si buřta, potom zmizel na půl hodiny v chatce. Zašel do dřevěné kadibudky a odtamtud si to šinul k vodě. Svlékl se do trenýrek a ponořil se do ještě divoké a kvůli povodni ledové řeky. Myl si tam hlavu. Blesk si v tu chvíli povšiml, že Pomeje má stále na rameni tetování po Ivetě i snubní prstýnek.
„Jirkovi jsem tu chatu zapůjčil do té doby, než si najde jiné bydlení,“ řekl Blesku kamarád Pomeje Pavel Pásek a dodal: „Jirka v chatce může vydržet do prvních mrazíků, potom už ale zimu nevydrží.“
