Když Bohdalová vešla do smuteční síně, všechny sedačky už byly plné. Jen první řada zůstala volná. Na tu ale ani nepomyslela. Ráda postojím Filmový teoretik Jaroslav Sedláček, který herečku doprovázel, ji pobízel, ať si sedne. Bohdalová ovšem opáčila: „To se nehodí. Ta první řada je pro rodinu.

Ráda postojím.

“Důstojné místo na židli by si přitom zrovna ona zasloužila mezi prvními. Jedné z našich nejlepších hereček to ale bylo jedno, protože v duchu byla jen s Radkem.

Bolest skrývala za tmavými brýlemi a upřeně hleděla na obrazovku, kde excelovala její dávná láska. Na herečce bylo vidět, že si v mysli promítá celý svůj život s Radkem. A myslí jen na to hezké…

Neubránila se slzám

Když se na obrazovce objevila fotografie, kde je v Radkově objetí, její výraz hovořil za vše. Herečka úplně ztuhla. Při písni Karla Gotta Když jsem já byl tenkrát kluk se už slzám neubránila. A když se síní rozezněl Brzobohatého hlas: „Smrt je nevyhnutelná, přijde dnes nebo zítra. Ale daleko horší je ta, na kterou dennodenně umíráte, když neumíte vychutnat život,“ Bohdalová mu souhlasně přikývla hlavou. Při zajíždění rakve stála jako přibitá, zdálo se, že se jí podlamují kolena.

Když obřad skončil, první kroky vdovy Gregorové vedly právě k Bohdalové. „Děkuju,“ řekla Hanka Jiřině za to, že ji přišla podpořit v bolesti a rozloučit se s jejich Radkem.

Fotogalerie

14 fotografií

Bohdalová se neubránila slzám

Autor: Blesk – Pavel Machan, David Malík, Marek Pátek, Martin Hurda a Roman Souček