Pojďme se bát
Elfové, Mordor, Prsten moci… Dan si umí fabulace užít, ale jeho pojetí krize není možná tak strašidelné jako mýty, které se podobají pravdě mnohem víc. 

Posunutá realita různých konspiračních teorií, zástup „doomsayerů“, věštících katastrofy s takovou samozřejmostí, že i Sibyla a Baba Vanga blednou závistí, to všechno dopadá na publikum, a pokud zrovna nemáte dobré období (nebo tolik práce, že se nestíháte ničím podobným zabývat), minimálně vám kazí náladu, v horším případě spouštějí úzkostné pocity, které se časem mohou rozvinout v opravdovou fobii. Nebo v nezdravého koníčka, zvlášť pokud máte dost času sedět u internetu a najdete si tam podobně zaměřené „kamarády“.

Snadno tak získáte pocit, že jste v podstatě v centru dění, že držíte prst na tepu doby a že vám Bláža z Humpolce sděluje tajemství, ke kterým se hned tak někdo nedostane.

Pokud se jen bavíte, je to ještě v pořádku, ale pokud začínáte na zahradě kopat bunkr a připravovat zásoby, pokud v každém kominíkovi vidíte teroristu, pokud cítíte silný pocit ohrožení, končí legrace. Strach a stres vás ničí, i když žádné reálné nebezpečí nehrozí. Pro vás je hrozba skutečná.

Čím hůř, tím líp
Život není snadný. Platy jsou malé, práce nejistá, těžko se hledá něco, na co by se člověk těšil, co by ho pozitivně motivovalo. Čím hlubší jsou problémy, ve kterých jsme, tím snadněji uvěříme tomu, že se na nás valí cosi strašného, něco, s čím nemůžeme vůbec nic dělat… a je to svým způsobem i úleva.

Už to není na nás, není třeba se obviňovat z neschopnosti, protože globální katastrofě prostě není možné čelit a můžou za to ONI.

Politici, USA, Rusko, imigranti, ilumináti, Norové nebo Židé, prostě někdo tam venku, kdo přesně ví, kam se události pohnout.

Média lžou, ale my víme své.  Je to uspokojivé… a běžný občan dokonce ani není vysmíván jako osoby veřejně známé. Může se pokojně schovat zase zpátky do anonymity, když získá pocit, že je odezva příliš negativní nebo že zašel dál, než snad chtěl. Je to fajn… dokud vám strach nezačne zavírat dveře. Najednou už nechcete jet ani do Hurghady, ani do Drážďan, ba dokonce ani jít na Staromák. Najednou se bojíte Pákistánce, který prodává kebab, najednou… si ti, kdo požadují plot, ten plot sami postaví. Kolem vlastního života a vlastní svobody.  Strach nepřináší větší bezpečí, jen nás o spoustu věcí připraví. I ten v hlavě.