Před lety, ještě za vlády socialistické šedi, bylo opalování bez podprsenky dobrodružství, revolta, přesně podle rčení „Je-li svoboda zakázána, dává ti svobodu to, co je zakázáno“.  Tyhle vzpomínky však patří spíš k těm úsměvnějším a někdy si situace nezadaly se scénami z Četníků ze Saint Tropez. Teď už „četníci“ žádnou velkou aktivitu v tomto směru nevyvíjejí, ale opalování nahoře bez začaly odmítat ženy samy, kupodivu ženy ve věkové kategorii od od 18 do 39 let, tedy ve vrcholné kondici, aby se tak řeklo. 

Monokini nám berou sociální sítě
Když chce dnes člověk najít příčinu čehokoli, může ukázat prsem na Facebook a nemůže se splést. Podle průzkumů stojí za novou stydlivostí žen jednak nemilostný diktát dokonalého (photoshopem upraveného) těla, který křičí z každého plakátu, a pak také sociální sítě. Kdo by se chtěl octnout na internetu do půl těla nahý, navíc v póze, která nemusí být lichotivá? Ideály hippies jsou zkrátka pryč a proti silikonovým vnadám, prohnaným navíc řádkou grafických filtrů, si ženy připadají trapně nedokonalé. Po pravdě, nedokonalé si připadají dokonce i proti svým vlastním fotografiím, které před vyvěšením na síť trochu zkrášlí v chytrém prográmku v chytrém telefonku. Samy na sebe si pleteme bič, aby se tak řeklo, protože jestli iluzi podléhají ty, kterým těla patří, podléhají jí i ti, kdo se na ně dívají.

Idoly z porna
Dospělí muži naštěstí projevují v případě ženského těla podivuhodný smysl pro realitu, kdo však na virtuální šidítka skáče, jsou mládenečci, kteří v době upravených fotografií, plasticky vylepšených modelek a 3D her vyrůstají. V porovnání s umělým ideálem je každá tak trochu… povolená.

Nemít podprsenku je názor
Podprsenka je zvláštní fenomén. Když ji sundáte, posune to hned demonstraci o kus dál. Femen by se se v tričkách pravděpodobně nedostaly na titulní stránky novin, zrovna tak by nikoho nezajímala demonstrace žen, které si čtou, pokud by si četly oblečené, a svět by neoběhla akce v Ontariu, kde se sice sešlo jen pár stovek lidí, ale dámy byly do půl těla. Je ovšem pravda, že důvod k demonstraci byl víc než pádný. Pokud správce koupaliště považuje za nutné napomínat osmiletou holčičku, že má v brouzdališti na sobě jen spodní díl plavek, je něco špatně. Jednak se hrudník osmileté holčičky nikterak neodlišuje od hrudi osmiletého chlapečka, jednak je v tomhle věku podivné vůbec uvažovat o sekundárních pohlavních znacích.

Zpátky k sedmdesátkám?
„Když jsme sundaly podprsenky v sedmdesátých letech, byla to revolta proti stereotypům ve vnímání toho, jak má vypadat ženské tělo,“ řekla socioložka Karen Sjørupová z Roskilde univerzity v rozhovoru pro dánský deník. Teď nás ovšem k „cudnosti“ nežene prudérnost společnosti, ale nereálné požadavky, které na své tělo máme. Dokud ovšem ráno po probuzení neprolezeme photoshopovým filtrem celé, bude rozumnější se smířit s tím, že vrásky, pihy i povolená kůže nejsou důvod, proč natáhnout burku a léto si neužít. Klidně i nahoře bez.