7°C
Která žena má to štěstí, aby měla po boku oddaného chlapa ochotného snést jí modré z nebe, udělat z života ráj na zemi? Psychicky labilní alkoholička Bartošová, dávno vyhaslá hvězda českého popu má takové chlapíky rovnou dva. Kromě pánů Rychtáře a Macury o její osud zájem neztratil ani bývalý milenec Domenico Martucci a všechny síly na záchranu Ivety hodlá napnout i dojmem šarlatána působící léčitel Jan Saavedra, jenž se zpěvačku údajně stará deset let a v posledních dnech okruh mediálně známých chlápků kolem Bartošové přičinlivě rozšířil.
Vivat obludárium
Samozvaný zachránce, s učením Ježíše ostudně žonglující Zdeněk Macura hodlal Ivetu postavit na nohy v Itálii. Dělal to pomocí kořalky, kterou vyžadovala. Za zataženými závěsy motelů jí jak malé dítě svlékal, ukládal k spánku, oblékal. Staral se o pravidelnost jejího vyprazdňování, což posléze neváhal svěřit médiím. Stejně tak národ oblažit snímkem Bartošové, která se na milované pláži zmožená alkoholem bezvládně slunila s plavkami naruby…
Během cesty Macura Ivetu dvakrát zavezl na urgentní příjem zahraničních nemocnic a její vyšetření, srdce svírající bezprizornost natočil na video, jež opět poskytl médiím coby důkaz, kam až se jeho Ivetka po boku despotického násilníka Rychtáře dostala. To všechno bylo podle sektáře Macury, který intimnosti Ivetiných selhání prodal jako pasák nejhrubšího kalibru, iniciováno touhou pomoci. Milovaná Iveta je oběť,on její spasitel. Není nad dobré úmysly, biblické desatero, sounáležitost s padlými bližními… Vivat obludárium!
Vivat obludárium se chce říci i v případě chování údajného léčitele Jana Saavedry, který na detox Bartošové v pražské psychiatrické léčebně v Bohnicích, kam byla z Thomayerovy nemocnice urgentně převezena kvůli nebezpečí záchvatu deliria tremens, novinářům přičinlivě, jaksepatří barvitě za účasti manipulativních emocí sdělil: „Iveta je na pokoji tři krát tři metry se železnými vraty. Je tam jenom postel, zatažené rolety a kamery, které ji sledují. Pan Rychtář úplně pláče. Budeme se ji snažit dostat do kultivovanějšího prostředí."
Těžko říci, odkud tento popis pokoje na detoxu pan Saavedra vzal. Železná vrata u cimry devět metrů čtverečních poněkud budí otazníky a obrat „pan Rychtář úplně pláče,“ při vší tragédii úsměv na tváři. A ještě více fascinuje další Saavedrovo prohlášení, v němž Blesk ujistil: „S Ivetou jsme se domluvili, že ji budu léčit, jako obvykle, a ona bude zároveň docházet na léčbu ambulantní. A pokud jí to nebude stačit, půjde si na detox lehnout. Tak jsme se domluvili i s panem Rychtářem," upřesnil léčitel.
„S panem Rychtářem uvidíme, jak se bude Ivetě dařit. S léčbou a mou pomocí ale souhlasí a to je nejdůležitější. A dobré znamení je i to, že do telefonu slíbila, že mně zazpívá na mých šedesátinách. To znamená, že chce žít a nevzdává to,“ dodal muž, jenž za deset let, co má pacientku Bartošovou v údajné péči, nic ze svých schopností nepředvedl. Iveta je na tom čím dál tím hůř. Mluvit u tak těžkého případu, kdy postižený ztrácí poslední zbytky lidské důstojnosti, nedokáže mít pod kontrolou základní lidské potřeby o nutnosti kultivovanějšího prostředí (navíc ve fázi detoxu) je přinejmenším absurdní. Aplikovat u pacientky se sníženou příčetností, jež vykazuje možné známky demence a hrozí ji třesem provázené záchvaty šílenství, ambulantní léčbu, je čin hodný kriminálu. Takoví lidé jako pan Saavedra by se měli zavírat a nepřeháním, když konstatuji: Vivat obludárium.
Láska s následkem smrti?
Na celé, v posledních týdnech v přímém přenosu sledované tragédii Bartošové se především podílí Josef Rychtář, jenž se během dvou let soužití s Ivetou naučil v médiích vystupovat, s nimi pracovat. Tento pětapadesátiletý seladon s pověstí prchlivého násilníka se snaží být jakýmsi psychoterapeutem a chce bývalou zpěvačku k léčbě přivést láskyplnou domluvou.
Zda provinční švihák Pepa opravdu žije v takovém bludu anebo jeho jednání motivuje něco jiného, není až tak podstatné. Každopádně poněkud vachrlaté tvrzení, že Ivetě, na rozdíl od soka Zdeňka Macury, kořalku nepodává, jen trochu vína, aby u ní zamezil krutým abstinenčním stavům, jež zná od svého otce alkoholika, jako argument neobstojí. Zvlášť, když se anoncované dvě sklenky vína ve skutečnosti zvrtnou na litr, dva.
Plejáda Rychtářových argumentů, jimiž obhajuje své jednání, tvrzení, že Bartošové dlouhodobá ústavní léčba nepomůže, neboť na ní není připravená, rozhodně zavání velkým alibismem a je snůškou blábolů. Včetně obavy, že Iveta odvykací kúru neunese a sáhne si na život. To může udělat i doma, kde nejsou léčitelem Saavedrou vzpomínané kamery. Josef svou Džambulku uhlídat nemůže. Ostatně neuhlídal ji ani před Macurou, s nímž si střihla malé italské prázdniny
Teorie, že Ivetu a Pepu spojují vzpomínky na jejich otce alkoholiky, kteří se chlastem zničili, a proto Rychtář Bartošové rozumí, její stavy chápe, je rovněž scestná. I když pro naivky může znít romanticky. Stupidní je i Rychtářovo rozhořčení, že Bartošovou odvezli do Bohnic na detox bez jeho vědomí – navíc s nezhojenými jizvami po operaci, kterou si vyžádal prasklý vřed na dvanáctníku. Po takovém zákroku se ale po pěti, sedmi dnech z nemocnice domů běžně pouští, po týdnu se teprve vytahují stehy a jizvy se s patřičnou péčí zatahují delší období… Riziko záchvatu deliria tremens bylo pro Ivetu rozhodně mnohem větším nebezpečím než pooperační rána, kterou si pacientka údajně v Bohnicích rozdrásala, aby z detoxu unikla…
Těžko říci, zda psychiatři požádají soud o nařízení ústavní odvykací léčby pro Bartošovou, neboť závislost na alkoholu ji přímo ohrožuje na životě. A těžko říci, zda soud vyhoví, jaký efekt to bude mít. Anebo zda Iveta opět podepíše revers (možná se to v době, kdy píšu tento komentář, stalo) vrátí se do Uhříněvsi k milovanému Pepovi. On jí se slzou v oku k sobě přivine, byť ví, že Džambulka po lahvi znovu sáhne, jako to mnohokrát udělala po jiných kolapsech. A on jí prokletý chlast podá, koupí, bude tolerovat v naději, že jednou se to zlomí a bude líp… Bohužel nebude.
Těžko říci, jak kolik dějství, kolik zvratů smutný příběh Ivety Bartošové ještě přinese. Jisté je, že love story Džambulky a Pepy happy endem neskončí, nemá s filmovým trhákem Když muž miluje ženu, pranic společného. On není Andy Garcia, ona není Meg Ryan a láska Josefa (říkejme tomu tak) Ivetu den za dnem vraždí. Tohle je sakra drsná, veřejností sledovaná reality show.
