Olympionik Baláž klesl na dno: Počůrávám se, žiju v ghettu a trofeje jsem vyhodil!

Diváci odměnili premiéru Kozy nadšeným potleskem. To sice Baláže těší, ale ze dna ho to neodrazí. „Ještě se mi nestalo, že by mi někdo po zhlédnutí dokumentu nabídl pomoc. Lidé to umí ocenit, jen když snímek vidí, ale pomoct mi nikdo nedokáže,“ svěřil se boxer.

K natáčení dokumentu o svém životě svolil proto, že scenárista je jeho kamarád. „Povídal mi: Zkusme natočit realitu, jak žiješ. Řekl jsem, že rád. Mnoho lidí by jinak nevěřilo tomu, že šampion žije tak na dně,“ prozradil Baláž.

Ten bydlí v šílených podmínkách v Žilině. „Žiju v cikánské lokalitě, kde je velká kriminalita. Panu primátorovi dělám reklamu na boxerských trenkách, a on mě i přesto nedokáže prosadit do slušné lokality. Jako olympionik bych měl žít trochu na úrovni. Pořád se snažím z cikánské lokality dostat, každý mi ale jen slibuje a nic. Znám třeba pěkné bílé baby, ale bojím se je do ghetta dovést,“ stěžuje si sportovec.

Začal jsem se počůrávat

Ten navíc nepracuje, má poloviční invalidní důchod a pobírá 150 eur (asi čtyři tisíce korun) měsíčně. „Měl jsem potíže z boxu. Začal jsem se počůrávat, hlavu jsem trošku neměl v pořádku a tak. Takhle jsem dopadl. Mám z boxu následky, nic dobrého mi nezůstalo. Žiju jen z huby do huby,“ tvrdí.

Jeho běžný den vypadá tak, že ráno vstane, osprchuje se, obleče se a vyrazí do baru na kávu. Pak se prochází kolem města. Když potká nějakého podnikatele, zeptá se ho, jestli pro něj nemá práci. Vždy ale bez úspěchu.

Mallory z dokumentu Třeštíkové: Z drog mě vytáhl Bartoška! Dal mi peníze a hodinu mi mluvil do duše

Na dno se začal Baláž dostávat poté, co ho po 15 letech opustila partnerka i se dvěma dcerami. Zároveň přišel o plat. „Boxoval jsem za nejlepší klub na Slovensku v Dubnici nad Váhom. Byl jsem tam zaměstnaný, měl jsem fixní plat plus výdělky za zápasy. Jenže sponzoři odešli, klub se rozpadl. Tehdy nastal zlom a začal jsem zlý život,“ vzpomíná.

Ze slávy se nenajím, trofeje jsem vyhodil

Ani trofeje ze zápasů si nenechal. Doma má jen diplom z olympiády v Atlantě. „Ostatní jsem pozahazoval nebo daroval. Ze slávy se nenajím, nemám to komu ukazovat,“ tvrdí.

I přesto mu dokáže něco udělat radost – když si to rozdá s profesionálním boxerem. „Nechci se chvástat, ale neznám na světě takového boxera, jako jsem já. Dokážu jít bez tréninku z baru rovnou do ringu a čtyři až pět kol boxovat vyrovnaně. Jsem hrdý na to, že to mám pořád v sobě a stále ještě jsem reálný boxer,“ dodal Peter Baláž.