Od tragické smrti bubeníka skupiny Chinaski Pavla Grohmana (†38), jenž se zabil na motorce, uběhl více než měsíc.

Hroch, jak mu přezdívali, tu zanechal manželku Lucii, dva syny a hudební skupinu, kterou spoluzaložil, v níž bubnoval a obohatil ji nezapomenutelnými texty.

Fotogalerie
3 fotografie

Kdo by neznal Silnej ročník sedmdesát či Tabáček, kde se zpívá: Pokuste se tvářit nešťastně, všude se dočítám, že umřu předčasně... Až z toho mrazí. Jak se se smrtí svého kamaráda vyrovnali ostatní členové Chinaski?

"Téma smrti máme v několika písních, to má prostě většina kapel," říká kapelník Michal Malátný (38). "Rozumíte, nejde to brát tak, že je to zvláštní, že si něco předpověděl. Takhle to teda neberu."

K jeho slovům se přidává i hráč na trubku a perkuse Petr Kužvart: "Já jsem z těch textů cítil, že jsou především o životě a k životu smrt patří," dodává zarmouceně.

V posledních týdnech na ni muzikanti mysleli neustále, vzala jim dlouholetého kamaráda a kolegu. Malátný a Grohman řečený Hroch se znali od základní školy v Jičíně. "Hádali jsme se podle mě nepřetržitě od roku devadesát devět. A předtím vlastně taky," vzpomíná Michal Malátný a je to jedna z mála chvil, kdy se usmívá.

"Ale to byl způsob naší koexistence, my jsme byli úplně jiné nátury, s jiným přístupem k životu a lezli jsme si navzájem strašlivě na nervy. Ale něco z toho vznikalo, že jsme spolu těch pětadvacet let vydrželi hrát a nikdy jsme to nerozpustili. Já jsem byl ten línější a mlčenlivější, on ten hádavější."

Hádali se výhradně kvůli hudbě, nic soukromého v tom nebylo: "Nestalo se nám, že bychom milovali jednu holku," ubezpečuje kapelník.

Manželce Lucii i dětem pomůžeme

Do jaké míry jsou Chinaski v kontaktu s rodinou zesnulého bubeníka? "Vídáme se s Luckou i s dětmi každý den," ujímá se slova kytarista a zpěvák František Táborský.

"Od začátku se jí snažíme pomáhat a ona byla vlastně první, kdo nám řekl, ať určitě hrajeme dál, kapela je pro ni třetí dítě. S Pavlem prožila šestnáct let, a tak prožila i historii kapely. Jí i klukům pomůžeme taky fi nančně, díl peněz, které by dostával Pavel, kdyby byl naživu, budeme teď posílat jeho dětem."

Naopak Lucie věnovala kapele rovněž neobyčejně cenný dar: Plnou krabici manželových dosud nepoužitých textů, které schraňoval v šuplíku. "Objevil jsem tam spoustu dobrých nápadů," spokojeně se usmívá Malátný.

"Je těžké o tom mluvit. Něco mi přijde použitelné, něco dokonce vynikající. On totiž už napsal dost textů na novou desku, co plánujeme za rok. Takže Pavel tu s námi bude a hotovo."

Naděje na hit podobný Tabáčku tedy neodešla spolu s muzikantem, s jehož smrtí se Chinaski nikdy nesmíří. Napadlo někoho z nich, že vzhledem k tragické události skončí kapela s hraním? "Ne!" říká rezolutně Michal Malátný. "Honily se nám hlavou různý věci, ale jestli si někdo z nás myslel, že skončíme, nahlas to rozhodně neřekl."

Dali si tři týdny volna, aby měl každý z nich čas se s tragédií aspoň trochu vyrovnat, potom se sešli ve studiu, kde nahráli písničky na druhé CD Autopohádky. Většinu textů napsal Grohman.

V říjnu bez Hrocha

"Teď v sobě všichni vytvoříme svého vlastního Hrocha a tím na něj budeme neustále vzpomínat," tvrdí kytarista a zpěvák Ondřej Škoch. "Tou nejhezčí vzpomínkou na něj bude říjnové a listopadové turné, které připravil včetně termínů."

Bubnovat bude bývalý lídr kapely Lucie David Koller, k čemuž Malátný podotýká: "David je exkluzivní host a jsme mu hodně vděční, protože po takové ráně se postavit na pódium... Trochu jsme se báli. Dál pak doufáme v Otu Petřinu, proto s ním teď zkoušíme. Nechceme člověka, který se po kšeftu sebere a jede na jiný kšeft. Potřebujeme chlapíka, který s námi bude žít," vysvětluje.

Chinaski budou bez Pavla Grohmana jiní, ale jakým způsobem, to si zatím nikdo z nich netroufá předpovědět. "Jak ta kapela bude jinačí a jak to bude znít, to se dozvíme až jedenadvacátého října v Jablonci. Sami jsme zvědaví," říká kapelník.