9°C
Na konci října se Bočanové pro Blesk o dceřině nemoci vůbec nechtělo mluvit. „Prostě se s tím jako se vším musíme naučit žít,“ odvětila tehdy. Pro Expres.cz se teď však už podstatně více rozpovídala. Zdůraznila mimo jiné, že netrpí, a proto nestojí o lítost. Ne když vidí, že kolem ní jsou na tom lidé daleko hůř. „Pohybuju se mezi lidmi, kteří mají s dětmi stonásobně větší problémy. Život s dcerou, jako je Márinka, je těžký, ale ona je nesmírně optimistická, což mi dává ohromnou sílu. Mám spoustu kamarádek, které mají podobné problémy s dětmi, a ty jejich děti jsou nešťastné, nekomunikují, nejí, nespí. To té matce pak puká srdce bolestí. Marina bude sice dítě celý život, ale je veselá.“
Kvůli Márinčině nemoci si ovšem bude muset odpustit jisté kratochvíle, na které byly dosud obě dvě zvyklé – například se letos vyhnou lyžování a lanovce. Dostat tam epileptický záchvat by mohlo být velice nebezpečné, a jezdit do kopce na skútru nebo se škrábat na svah pěšky… no, to rozhodně nezní jako dobře strávené jarní prázdniny. Přesto se však Bočanová na svůj nelehký životní úděl nedívá nijak zvlášť negativně. „Já jsem si myslela, že s epilepsií náš život skončil. Nevěděla jsem, jak budeme žít dál, ale jde to. Šlo jenom o to si zvyknout, přestat se bát a počítat s tím, že se každou chvíli může stát nějaký průšvih. Nemůžete ten život škrtnout. Musíte žít stejně jako předtím,“ dodala se záviděníhodnou lehkostí.
A stejně pozitivně i pokračovala. „Já nijak netrpím. Život s Mari je jen o smíření, přizpůsobení a lásce. To je pro každou mámu úplně normální. Můj obdiv patří lidem, které jsem na své cestě potkala a kteří se starají o naše děti ve svém volném čase a zadarmo. Jsou to například dobrovolníci ze spolku Rarach, kteří vymýšlí volnočasové aktivity, víkendovky, letní a zimní tábory pro děti s handicapem. To jsou borci,“ myslí si Bočanová, která si dokonce sama práci dobrovolníka vyzkoušela. A příští rok se na takový tábor chystá znovu. „Doporučuju zažít všem, co si myslí, že mají nějaké problémy. Lidi furt kňourají a prd se jim děje.“
Své dceři se přitom musí neustále věnovat, aby se nenudila. „Musím jí najít zábavu a udržet ji v zeleném semaforu, jak tomu říkám. Když svítí oranžová, je zle, a červenou nesmím nikdy dopustit,“ vysvětlila Bočanová. Ale jak se zdá, s takovou maminkou Márince „červená" hned tak nehrozí. Na Vánoce se obě dámy například chystají k sestře do jižních Čech, tak jako každý rok. „Je to stará jihočeská chalupa, moje sestra vaří na peci. Je tam pohoda. Na Štědrý večer se hodíme do gala a přežereme se,“ těší se sympatická herečka, kterou v současné době nejvíc zaměstnává divadelní spolek Háta, kde vystupuje v několika hrách, a na televizních obrazovkách září v seriálu Modrý kód, v němž hraje zbohatlickou paničku.
Mahulena Bočanová v kalendáři i s dcerou Marinou. Byla to milá povinnost Markéta Reinischová, Aleš Brunclík
