50 let od okupace: Na Holubovou mířili zbraní! Výročí připomínají i další celebrity
-
Celá země si připomíná smutné historické výročí – 50 let od chvíle, kdy do naší země vtrhly ruské tanky a začala okupace. Na událost nezapomínají ani mnohé známé osobnosti. Jak významný milník prožívají například Eva Holubová (59) či Václav Neužil (38)?
- 1.
Martha Issová (37)
„Srpen 68. Nikdy nezapomeneme. Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí,“ napsala na Instagram k černobílé fotce tanku herečka Martha Issová, která před pár měsíci porodila druhou dcerku Emilku. Ke svému příspěvku připojila také velkou řádku vykřičníků, aby naznačila, jak je to pro ni důležité datum, i když ještě v té době nebyla na světě.
VIDEO: Issová si nedávno zahrála ve filmu Dukla 61 o tragédii, která se odehrála za komunismu…
VideoVideo se připravuje ...Dukla 61 je příběhem velké tragédie a skutečného filmařského umu. Česká televize, Totalfilm.cz
- 2.
Josef Trojan (17)
Výročí na sociální síti připomněli ale ještě mladší lidé. Například syn Ivana Trojana (54) a Kláry Pollertové-Trojanové (46) Josef, který se také věnuje herectví. „Srpen 1968 nám toho vzal mnoho. Opravdu mnoho,“ povzdechl si mladík.
„Co nám ovšem dal (nechtěně), je vědomí, že takovéto postupy a jakékoliv kroky jim aspoň trochu podobné vedou vždy k naprostému rozválcování lidskosti, která je v těchto časech vždy rozhodující. A mně velice vadí, že tenhle válec svojí lhostejností podporují ti, kteří o pojem slova ‚nesvoboda‘ ani nezavadili,“ vysvětloval Trojan. „Děkuji všem, díky kterým dnes žijeme stabilně, krásně, svobodně.“
- 3.
Aňa Geislerová (42)
Vyjádřila se také herečka Aňa Geislerová, která srovnala situaci v srpnu 1968 s dnešní dobou. „Nezapomínejme! Historie se stále opakuje. Čas letí tak rychle. 50 let je jako pár dní a komunisti zase spolurozhodují o naší budoucnosti. Nebuďme lhostejní. Buďme aktivními občany, ne stádem na cestě za rohlíkem. Svoboda a demokracie není automatická, musí se za ni člověk umět aspoň postavit. Bojovat. Už nikdy 1968!“ vyzývala na Instagramu.
- 4.
Václav Neužil (38)
Na současnou politickou situaci zareagoval pak také představitel Pavla ze seriálu Dabing Street či Filipa Marvana ze Světa pod hlavou. „21. srpen 1968. Červený trenýrky proti všem přisluhovačům zla a zpochybňovatelům historie,“ narážel Neužil na rudé trenky, které před nedávnem prezident Miloš Zeman (73) spálil.
- 5.
Ladislav Hampl (37)
Nezapomněl ani herec známý ze seriálů Okresní přebor či Ordinace v růžové zahradě 2, který se vyfotil s tatínkem. „Tatíčku, kde jsi byl, když přijely tanky? Ladislav Hampl, 5. 2. 1950. Díky, táto! Malé věci dělají celek!“ napsal ke snímku Hampl.
- 6.
Michaela Maurerová (38)
Ve spojitosti s rodinou prožívá významné české datum také těhotná Míša Maurerová, která vzkaz připojila k vlastnímu portrétu. „Na téhle fotce jsem podobná mojí babičce Jožce, která se narodila 21. 8. 1932…“
„Kromě toho, že budeme zítra babičce a prababičce s dětma přát k narozeninám, budu jim vyprávět i jiný příběh spojený s tímhle datem, ale o 36 let později, než se prababička narodila. Nesmíme zapomínat a hlavně dovolit, aby se historie opakovala!“ vyprávěla představitelka kadeřnice Digi z nekonečné Ulice.
- 7.
Eva Holubová (59)
Velmi emotivně pak zapůsobil příspěvek Evy Holubové, která se podělila se svými vzpomínkami na srpen 1968, kdy byla teprve devítiletou holčičkou. „Před padesáti lety jsem touhle dobou ještě spala, ale okupační armády Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou vtrhly do tehdejšího Československa. Probudila jsem se až za několik hodin v posteli u rodičů, ještě byla tma, táta byl někde pryč, máma plakala. Bála se, že bude válka. A z nebe se ozývalo podivné dunění.“
„Druhý den Prahou projížděly tanky, obrněné transportéry. Máma šla do práce. Nechala mě doma s přísným zákazem vycházení. Jenže starší děcka ze dvorku pro mě přišla, že mají Rusáci stanoviště na Soudním náměstí, nedaleko od našeho baráku. Nemuseli mě přemlouvat, běžela jsem s nimi, vzrušená nebývalým pocitem neznámého nebezpečí. Tam jich tehdy bylo. Nějaký středoškolák psal azbukou na vozovku ‚Idite domoj‘. Prdnul mi do ruky plechovku s barvou ‚podrž mi to‘. Ani jsem si nestačila uvědomit, jestli se bojím nebo jsem patřičně hrdá, najednou vidím, jak z kolemjedoucí tramvaje vyskakuje moje máma, která tudy jela z práce!“
„Řítila se ke mně, vyrvala mi plechovku a mydlila mě celou cestu domů. Moje máma, která mě uhodila málokdy, a jestli ano, tak to pak sama oplakala. To už se na některých místech v Praze střílelo. Druhý den si mě vzala do práce. Seděla jsem na okně její kanceláře a pozorovala plná smutku a strachu projíždějící ruské obrněné transportéry. Jeden voják mi zamával, ale další na mě namířil. Máma mě strhla na zem a zakryla tělem tělo, rukama uši. Ale nic se neozvalo, možná šlo o okupantský vojenský vtip. ‚Šutku‘, jak říkají Rusové. Máma si vzala dovolenou, kde byl táta, už se nikdy nedozvím. Nevím, za jak dlouho mě máma vzala na Václavák. Postavila mě čelem ke zjizvenému muzeu a řekla: ‚Jsou to okupanti. Pamatuj si to! Ale nikde to neříkej!‘“