9°C
Kam jsem se vám dovolala, paní Evo? Domů, nebo do nemocnice?
„Do Ústřední vojenské nemocnice. Ale už mě převezli z oddělení ortopedie na rehabilitační. I s celou postelí. Každý den se mnou cvičí, velice se mi věnují.“
Už vás postavili na nohy?
„Už jsem dokonce ušla svých prvních sto metrů s chodítkem! Manžel Honza mi koupil pro první kroky protiskluzové ponožky. Když jsem je po několikadenním použití sundala, byly pořád sněhobílé. Čistotu a pořádek jako hospodyně umím ocenit.“
Ale plány na vystoupení na festivalu v Dubé 11. srpna asi vzaly zasvé, že?
„To ano. Lékaři mi to nedovolili. Už převoz by byl problematický. A taky by to byla pro můj organismus velká zátěž. Musela jsem to, ač velmi nerada, vzdát...“
To je to pro vás tak důležité?
„Ten mezinárodní jazzový festival jsme s mým kapelníkem Vítem Fialou založili. Příští rok to bude už pětadvacet let.“
Příští rok budete mít výročí víc...
„Ano, pětatřicet let s manželem Honzou, deset let zpívání s Matějem Ruppertem a Vojtou Dykem. Ale vy asi narážíte na mé osmdesátiny. Inu, je to tak a netrápím se tím. Jsou i starší kolegyně! Yvetta Simonová bude mít v listopadu devadesát. A zpívá!“
Máte pořád ještě bolesti?
„Rameno bolí opravdu hodně. Snad to časem přejde.“
Obdivuju, jak jste statečná!
„Naštěstí mám pozitivní myšlení. A děkuju za všechna vyjádření podpory. Slibuju svým příznivcům, že se na jeviště vrátím.“
Máte alespoň představu kdy?
„Věřím, že v září už bude líp.“
Čtyři hodiny na sále
Zpěvačka nešťastně upadla 20. července ve svém bytě. Na operačním sále strávila v narkóze čtyři hodiny! Lékaři jí zpevnili zlomeniny stehna a ramene dráty a destičkami. Nedostala sádru, a tak mohla už týden po operaci začít rehabilitovat.
VIDEA: Jak vzpomíná na okupaci v roce 1968 Eva Pilarová?
Eva Pilarová o okupaci 1968: Měla jsem romantické představy! David Turek, Aleš Brunclík
