*Paní Bohdalová, v čem vy spatřujete kouzlo Chalupářů?

„To je spíše otázka pro sociologa, ale jednoduše řečeno, myslím, že voní člověčinou. Je to normální lidský příběh, kde se lidi vejdou. Je to o nich, i když žijí někde úplně jinde. Jsou to ty drobné starosti. A hlavně se tam sešli lidé, kteří i v malinkých rolích byli profesionálové, každý tam přinesl jinou barvu. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na laskavé vedení Františka Filipa. S ním se dělalo nesmírně dobře. Vše dělal s láskou a sám se tím bavil.“

*Dali by se takto natočit dnes?

„Když bych to měla srovnat s dneškem, tak my měli hroznou výhodu. Dostali jsme jedenáct nebo třináct dílů seriálu, ale dostali jsme je naráz a dopředu, takže jsme si mohli vystavět charakter té postavy. Dnes to mají herci bohužel těžší. Dostanou třeba jen dva tři scénáře z dvou set, které natočí, ale nevědí, jestli jejich postava neskončí jako vrah. To se pak ten dramaturgický oblouk vytváří hrozně těžko. Přála bych dnešním hercům, aby se setkali s takovýmhle seriálem, který má začátek a konec, a který je tak oblíbený mezi lidmi, že i po čtyřiceti letech má co říci.“

VIDEO: Plachý herec Josef Kemr: Co o něm řekly Bohdalová, Skořepová a Maciuchová?

Video
délka: 00:49
1080p 720p 480p 360p 240p

Plachý herec Josef Kemr: Co o něm řekly Bohdalová, Skořepová a Maciuchová? 

*Odhadla byste tenkrát, jaký se ze seriálu stane hit?

„Chalupáři překonali 40 let a lidé se pořád dívají… Já to vím podle sebe, když to dávají, řeknu si, že se kouknu jenom na kousek, a už u toho zůstanu. Čiší z toho pohoda a dneska potřebujeme hodně pohody.“

*Jsme si prakticky jistí, že třeba scéna, v níž s panem Sovákem cvičíte dýchání z úst do úst, nemohla být napsána tak, jak jste ji nakonec zahráli. Byla to improvizace?

„To víte, že to nemohli pan Borovička s panem Vlčkem napsat tak, jak jsme to dělali se Sovákem. Každý jsme tam něco přidali. Už si nepamatuji, kdo přidal víc a kdo přidal míň, ale jak si vzpomínám na Sováka, tak ten určitě přidal víc! (smích) Už jenom to, co si pamatuji, že když jsem mu dávala pusu, protože to je jediná možnost, jak dávat dýchání z úst do úst, tak on tu nohu schválně zdvihal nahoru. Než jsem si na to zvykla, tak jsme to opakovali několikrát. Jsem smíšek a on to věděl, a byl strašně rád, když jsem zničila záběr tím, že jsem se takzvaně odbourala. (smích) A vzpomínám si i na Ilju Prachaře, jak jsme tam jedli ovocné knedlíky s tvarohem a cukrem a máslem, a on si to míchal na talíři, a najednou řekl, že miluje tohle „blátíčko“. A to jsem zase byla v rejži, protože to ve scénáři nebylo. Takže každý si přidával. Respektive každý třeba ne, někdo neměl ten dar improvizace, ale řada lidí ano. Třeba Menšík.“

VIDEO: František Filip: Proč nechtěl točit Chalupáře?

Video
délka: 00:45
1080p 720p 480p 360p 240p

František Filip: Proč nechtěl točit Chalupáře? Petr Macek, Jan Jedlička

*A jaký byl pan Kemr? Do trojice k Sovákovi a Menšíkovi mi moc nesedí…

„To byste se divil! To byl taky životaschopný člověk na legraci. Rozhodně si nemůžu stěžovat. I když se třeba říkalo, že byl každý jiný se Sovákem, ale oni byli obrovští profesionálové. To byste se museli zeptat jich, jakou mezi sebou měli chemii, ale každý odevzdal té své postavě sto procent, co mysleli, že je správně, nebo co František Filip povolil.“       

*Paní Sováková říká, že postava cholerika byla panu Sovákovi obzvláště blízká. Opravdu takový byl?

„To určitě! Já bych ale neřekla, že jen opsal sebe, to bysme si mohli pustit jiné filmy Jirky Sováka, a zase bysme měli ten pocit. Prostě odevzdal té figuře, co bylo její. Ale myslím, že mu ta poloha byla blízká.“ 

VIDEO: Sovák a Kemr v Chalupářích: Proč jeden druhého nechtěl?

Video
délka: 01:01
1080p 720p 480p 360p 240p

Sovák a Kemr v Chalupářích: Proč jeden druhého nechtěl? Petr Macek, Jan Jedlička

*Trávila jste natáčení ve Višňové nebo jste dojížděla?

„Jezdila jsem z chaty, protože jsem měla chatu u Třemblat, což nebylo daleko. Rozhodně to bylo blíže, než z Prahy. Pamatuji se, že jsem třeba něco upekla. Řekla bych, že jsme tam žili takovým rodinným životem. Nezapomeňte, že byly prázdniny, divadla nehrála, takže jsme měli čas přes den. Já měla pocit, že nejezdím do práce, ale ke známým, pokecat si a mezitím udělat nějakou práci. Ale nebrali jsme to jako práci. Strašně ráda na to vzpomínám, je to jedno z točení, na které jsem se vyloženě těšila.“

Fotogalerie
32 fotografií