„Pohrdáme všemi, kdo se v pýše nebo za mrzký peníz odtrhli od lidu,“ četla »žena za pultem« 28. ledna 1977 na shromáždění umělců ve zlaté kapličce v nechvalně proslulém proslovu, který odsuzoval prohlášení Charty 77. Avšak dvanáct let po antichartě podle dochovaného spisu z Archivu bezpečnostních složek nesouhlasila »rudá Jířa« s uvězněním chartisty Václava Havla (†75)! A dokonce prý měla v úmyslu vzdát se svých veřejných funkcí...

„Pracovníci Smetanova divadla v Praze (dnešní Státní opera – pozn. red.) všeobecně hovoří o tom, že národní umělkyně Jiřina Švorcová nesouhlasí s bezpečnostními opatřeními při likvidaci protisocialistických vystoupení na Václavském náměstí,“ uvádí se v hlášení II. správy SNB ze dne 2. května 1989. „Zároveň souhlasí s podpisovou akcí, kterou v průběhu ledna 1989 zahájili pražští umělci, kdy odsuzovali zákroky VB, Lidových milicí, odsouzení Havla a dalších disidentů,“ píše se v něm.

Švorcová prý byla seznámena s obsahem dopisu a bylo jí nabídnuto, aby se svým podpisem připojila k formě protestu. „Přímý návrh odmítla s tím, že by to nebylo vhodné z funkce, kterou zastává. Svůj protest chce vyjádřit tak, že odejde z veřejných funkcí v rámci Národní fronty. Do současné doby však není rozhodnuta, jakým způsobem bude tento odchod realizovat (politické neshody, zdravotní důvody apod.). Na její uvolněnou funkci má být jako jeden z kandidátů jmenován Josef Vinklář,“ stojí v dokumentu StB. Dnes už víme, že k tomu nedošlo. Zda to bylo proto, že zanedlouho přišla sametová revoluce, která smetla i Švorcovou, nebo si to nakonec rozmyslela, se už nikdo nedozví. Toto tajemství si vzala v srpnu 2011 do hrobu.

Podle hlášení StB neměla herečka řečnit na antichartě, protože měla mezi lidem nálepku milenky tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka (†78). Její manžel to prý dokonce věděl a toleroval! „Taky jsem si měla brát Husáka a mohla být paní prezidentová. Byla to opravdu fáma, která se rozšířila i do zahraničí,“ snažila se to po letech vyvracet v knize Jiřina Švorcová osobně.

„Husák se to samozřejmě taky dozvěděl a dělal si z toho srandu stejně jako já. Pořád jsem si jen říkala, jak mohla takováhle fáma vzniknout? Asi si někdo řekl vtip: Žena za pultem, Muž na radnici a další seriál bude Žena na Hradě. A už to jelo...“ snažila se to herečka obrátit v žert. Jako členka ÚV KSČ (od roku 1976) a předsedkyně Svazu českých dramatických umělců, kterou zůstala až do jeho zániku v roce 1990, se s Husákem samozřejmě stýkala. Tykali si. „Určitě mi tykal, protože mi říkal soudružko. A říkat soudružko VY, to by bylo divné,“ vysvětlovala Švorcová. Po listopadu 1989 se podle jejích slov už nikdy nesetkali.

Podle výpovědi recidivisty Antonína R. ze dne 18. srpna 1986 měla být Jiřina Švorcová obětí teroristické akce, kterou chystala organizace odsouzených říkající si ŠMPK neboli Šedá mafie proti komunistům. „V první fázi si chce »mafie« opatřit zbraně přepadem několika menších oddělení SNB. Konkrétně prozatím uvažují o oddělení VB Světlá nad Sázavou. Dále chtějí provést únosy herců Jiřiny Švorcové, Josefa Větrovce, televizních hlasatelů Josefa Morávka a Leopolda Moravčíka,“ vypověděl recidivista zadržený pro krádež kola. S cílem zmírnit si trest za svoje jednání navázal kontakt s příslušníky II. odboru S-StB Hradec Králové. Shodou okolností se právě v tomto městě, na Slezském předměstí, »žena za pultem« v roce 1928 narodila a po absolvování DAMU začátkem padesátých let v tamějším divadle zahájila svou hereckou kariéru.

Kromě politicky angažovaných a prorežimních seriálů a pořadů Švorcová natočila pro Československou televizi řadu neideologických inscenací. Poslední byl v roce 1989 TV film Než poznáš první úsměv, v němž si zahrála mimo jiné s Dagmar Veškrnovou (65), později Havlovou. Pamětníci vzpomínají také na záznamy inscenací Čapkových her Matka a Loupežník z Divadla na Vinohradech.

ČT přitom dnes, v den jejího výročí, ani v nejbližších dnech neuvede jediný pořad, kterým by ji připomněla jako herečku. Až příští sobotu (2. června) odvysílá »pohádku pro pamětníky« O dědu Vševědovi, v programu navíc věnovanou 30. výročí úmrtí Vladimíra Menšíka (†58), a ve čtvrtek 14. června její »obrazový životopis« Po stopách hvězd.

VIDEO: Historik: StB byla jedním z pilířů komunistického převratu

Video
délka: 03:31
1080p 720p 360p

Historik: StB byla jedním z pilířů komunistického převratu Jaroslav Šimáček, Blesk Zprávy

Fotogalerie
9 fotografií