Jak na něj budete vzpomínat?

„Já vám něco řeknu, to byl velmi slušný a hodný člověk. My jsme spolu jako profesionální dvojice dělali přes 37 let, takže jsem ho v podstatě považoval za člena rodiny. Kolikrát ani manželství tak dlouho nevydrží, a my jsme byli naprosto v pohodě. Vždycky bez mráčku. Nepamatuju si, že bychom se nějak vážně pohádali.“

To jste nikdy za ta léta neměli ponorku?

„Vůbec ne! Za ty roky jsme spolu neměli jediný vážný konflikt a pořád jsme se bavili. Hodně jsme si toho měli co říct i v autě, když jsme jeli na vystoupení. To byla teprve sranda. Byli jsme taková dvojka. Za ta léta jsme spolu napsali tři a půl tisíce představení a na každém bylo minimálně tři sta lidí. To znamená, že jsme obveselili tak milion lidí. Jeho úděl na tomhle světě bylo bavit lidi, a to teda splnil nad očekávání. Spoustu lidí rozesmál.“

Vybavujete si ještě vaše začátky?

„Vidím je naprosto přesně. Před čtyřiceti lety jsme se potkali v Ústí nad Labem v nějaké kapele a hned jsme se dali dohromady jako dvojice s tím, že on dělal toho šéfa a já jsem dělal toho hloupějšího. Nejdřív jsme to zkusili i obráceně, jakmile jsme ale zjistili, že to nefunguje, tak jsme to obrátili.“

Věděl jste, že podniká i mimo uměleckou branži?

„On byl milovník létání – létal malým letadlem, pak si udělal papíry na vrtulník. Vyráběl vrtulníčky – vírníky. On tím žil, byl hrozně pracovitý. Takovej člověk plnej elánu. Já na to nemám buňky, on na to buňky měl a byl velmi aktivní podnikatel. Velmi úspěšný.“

Tušil jste vůbec, s čím musí bojovat?

„Samozřejmě jsem věděl, že je nemocný, protože jsme museli rušit i nějaká představení loni v prosinci. Pořád jsme byli ve spojení. Byl jsem z jeho okolí snad jediný, kdo o tom věděl. Drželi jsme to pod pokličkou, aby se to neventilovalo. On pořád věřil, že to dopadne dobře, ale já jsem tušil, že začíná být trošku zle. V určitou chvíli byla naděje, že by se to mohlo zlepšit. Ale to víte, u nemoci, jako je rakovina, nikdy nevíte dne ani hodiny, jak to dopadne. Svůj boj nevzdal do poslední chvíle, byl to velký bojovník.“

O život ho připravila rakovina plic…

„Mělo to velmi rychlý průběh, protože ještě v létě mu nebylo nic. Zranil jsem si těžce ruku a on za mnou chodil do nemocnice, byl normálně zdravej. Takový rychlý konec to vzalo! Pořád jsem doufal, že to přejde a nebude to tak vážné, ale pak se ukázalo, že jo. Začal totiž hrozně rychle hubnout. Vídíte a nakonec to skončilo takhle…“

Snažil jste se mu doporučit nějakého známého lékaře?

„Nemohl jsem mu nikoho doporučovat, protože se mnou průběh nemoci nekonzultoval. Nepřál si, abych věděl podrobnosti.“

Jak jste se dozvěděl o jeho odchodu?

„Ta osudová zpráva mi přišla v neděli. Zrovna jsem byl doma, pustil jsem si televizi a najednou mi pípla zpráva o jeho smrti, úplně to se mnou seklo a s mojí přítelkyní taky. To se nedá popsat. Co vám mám k tomu říct. Byl to pro mě hrozný šok. Myslím si, že moje druhá půlka odešla.“

Budete pokračovat v práci i bez něj?

„Samozřejmě pokračuju dál. Měli jsme to rozdělené. Kromě toho, že jsme měli představení spolu, tak už patnáct let vystupuju i s Karlem Šípem. Mám i kapelu Kozí bobky a ještě hraju divadlo s Davidem Suchařípou, Vláďou Kratinou, Pavlem Novým, takže těch aktivit mám spoustu. S Karlem Šípem máme třeba vyprodáno rok dopředu.“

Rychlý konec

Parťák Josefa Náhlovského podlehl rakovině minulou neděli večer, dýchat mu musely pomáhat přístroje Onkologické klinky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Rakovinu plic mu lékaři objevili loni v červenci, bavič stejně jako Jiří Pomeje (53) vsadil na ovocné a zeleninové šťávy a chtěl nemoc vyhladovět. Nepovedlo se a rakovina dál postupovala, až mu začaly kolabovat ledviny a další orgány. Nakonec skončil na ARO v nemocnici, kde také vydechl naposledy.

Fotogalerie
70 fotografií

Video: Pohřeb baviče Josefa Mladého (†64): Davy přátel v šoku z nemoci, kterou tajil

Video
délka: 27:51
1080p 720p 360p

CELÝ ZÁZNAM: Pohřeb baviče Josefa Mladého (†64): Davy přátel v šoku z nemoci, kterou tajil Blesk TV