Přestože zatím nemáte tak velké moderátorské zkušenosti, spolu s Leošem Marešem moderujete letošní SuperStar. Jak k tomu došlo? Věřila jste, že byste mohla na konkurzu uspět?

Věřila je příliš troufalý výraz, spíš jsem doufala, i když ve mně před konkurzem byla malá dušička. SuperStar byl můj obrovský sen, který mi byl ale ještě nedávno velmi vzdálený. Abych řekla pravdu, konkurz jsem brala spíš jen jako další z řady kamerových zkoušek, než že bych reálně čekala, že z toho něco bude. Možná jsem z něj jen byla o něco vystresovanější než jindy, ale o to víc jsem se taky těšila.

Prý po konkurzu docela trvalo, než se vám ozvali…

Hrozně dlouho! Začalo to celé loni v listopadu a rozlousklo se to až letos v únoru. Takže i když jsem ze svého výkonu měla dobrý pocit, ta naděje se s každým dalším dnem víc a víc rozplývala a já už se smiřovala s tím, že tam určitě byly holky o sto procent lepší a vybrali holt jednu z nich. O to větší radost a šok přišel, když mi zavolali, že jsem to já.

Skromně říkáte, že tam byly lepší. Tak proč myslíte, že vybrali právě vás?

Lepší… To se v tomhle oboru hodně těžko hodnotí. Spíš jsem asi měla říct zkušenější, protože, přesně, jak jste říkala, já s podobným projektem neměla zkušenost vůbec žádnou. Vlastně vůbec nevím, kdo byla moje »konkurence « ani kolik těch holek tam bylo. Ale tak snad ti, co o tom rozhodují, vybrali správně. Oni vědí, proč právě já, a teď už jde jen o to, aby si kvůli tomu rozhodnutí nervali vlasy. (směje se)

A když jste se dozvěděla, že to vyšlo – jaké to bylo?

Totální nadšení, měla jsem hroznou radost. Vlastně mě nepřepadly vůbec žádné obavy, ty se začaly objevovat až postupně, ale jen v rozumné míře. Byla to euforie. Ale kompletně mi to došlo až ve chvíli, kdy jsem to večer telefonovala mámě, která se rozplakala dojetím. To bylo krásný.

Nemáte obavy z toho, že SuperStar sice může vaši kariéru nakopnout, ale když se nebudete lidem líbit, může ji taky pohřbít?

Ano, toho jsem si vědoma a strach samozřejmě mám, protože obě možnosti jsou reálné. Proto když moji blízcí skákali nadšením, že jsem takovou příležitost dostala, já se k nim nepřipojila. Pořád mám totiž v hlavě, že je to sice úžasná šance, ale taky velká zodpovědnost. Úspěch bude, až to celé skončí a dobře to dopadne. Pak budu skákat taky. (směje se)

Ne všem divákům jste se zatím zalíbila, občas se na internetu objevují i dost drsné názory. Řešíte to?

Zabývám se jakoukoliv konstruktivní kritikou, tu beru a snažím se si z ní něco vzít. Ale když někdo jen »hejtuje«, naváží se třeba do mého vzhledu, tak tím si fakt hlavu nelámu. To jsou přece nesmysly, co bych s tím jako mohla udělat? Každý jsme se nějak narodili, krása je subjektivní a nikdo se nemůže líbit všem. Vůči takovým útokům jsem se naučila být imunní, i když trošku to zabolí pokaždé, ne že ne. Ale jsem zvyklá. V roce 2009 jsem byla finalistkou Miss Slovensko a už tehdy jsem se podobným názorům nevyhnula. Ale vím, že nemají žádnou výpovědní hodnotu, mají za cíl jen ublížit. Já ty lidi, kteří si krátí čas tím, že na internetu anonymně plivou na druhé, vlastně lituju.

Lidi vás taky mají tendenci srovnávat s Adelou Banášovou, která SuperStar moderovala před vámi. Necítíte to jako tlak?

Je fakt, že k tomu srovnávání dochází a mě to na jednu stranu moc těší, protože Adela je můj největší vzor, je ve svém oboru špička. Ale taky mě to logicky děsí, jelikož ta laťka je nastavená tak vysoko, že na ni sotva vidím, natož abych ji přeskočila, jak někteří očekávají. Je to takové zvláštní břemeno, které si hladím a hýčkám, ale zároveň mě dost tíží. (směje se)

Vy prý máte taky pěvecké ambice, láká vás muzikál. Neměla jste v SuperStar tedy radši soutěžit, než moderovat?

Láká mě to, ale nikdy mě vlastně nenapadlo, že bych se nějaké takové talentové soutěže mohla zúčastnit. Což mě teď, když to vidím zblízka, celkem mrzí a všem mladým lidem, kteří si chtějí splnit sen, bych to doporučovala! Nečekejte a jděte do toho! Aspoň pro tu zkušenost, já dneska lituju, že jsem ji v minulosti nevyužila.

Dlouho se spekulovalo, kdo bude moderovat s vámi a až před začátkem soutěže vyšlo najevo, že to bude opět Leoš Mareš. Co vy na to?

Jsem nadšená! A fakt jsem, stejně jako všichni ostatní, do poslední chvíle netušila, kdo mi bude dělat parťáka. I když tajně jsem doufala, že by to mohl být právě Leoš, protože má s tímto projektem obrovskou zkušenost a je to fantastický moderátor. Je pro mě uklidňující ho mít po boku, a kdyby mi to někdy náhodou nešlo, on určitě zachrání situaci.

Když se provalilo jeho jméno, všude začaly kolovat vaše několik let staré společné fotky, historky, jak se vás snažil sbalit… Jak to bylo?

Ano, bylo vtipné pozorovat, jak lidi dokážou kolem fotky dvou známých na kávě vytvořit hotové legendy. (směje se) Stejně jako se psalo, že se mě snažil sbalit, šlo taky třeba napsat, že se mě snažil adoptovat a bylo by to podobně pravdivé. My se s Leošem známe delší dobu z různých akcí slovenské Fashion TV, kde já několik let pracuju jako reportérka a on pro ni xkrát něco moderoval. Jsme známí, co se vždycky rádi vidí, mně Leošova energie velmi sedí a je úplně přirozené, že když byl tehdy v Bratislavě, zašli jsme na kafe.

Takže nová paní Marešová se nemusí bát, že spolu teď budete trávit hodně času?

No to určitě nemusí, to vážně ne. (směje se)

No dobrá. Tak mi o sobě něco prozraďte, u nás v Česku se toho o vás zatím moc neví… Vy jste taková hodně »multikulti«, viďte?

To je pravda! Narodila jsem se v Německu, táta je z Bosny, máma má maďarské kořeny, takže já jsem jeden velký mix. Za což jsem ráda, miluju svůj temperament, i když ne vždycky ho všichni umí ocenit. Třeba mí sousedi by mohli vyprávět, ti asi z mého temperamentu a živelnosti nadšení nejsou. (směje se) Já bych se ale neměnila.

Je fakt, že o ženách s jižní krví se říká, že jsou temperamentnější. Možná až trochu hysterky…

Hysterky, vážně? Nevím, jestli bych řekla, že jsem hysterka, prostě jsem možná o něco větší živel než holky ze střední Evropy. (směje se) Je fakt, že když se my jižanky hádáme, jsme na konci rády, když nám zbude aspoň jeden talíř, ze kterého bychom se pak mohly najíst. (směje se) Jestli se tohle nazývá hysterií, pak na tom něco bude. Ale nemyslím, že je to se mnou zas tak hrozné, jsem totiž naturelem poloviční chlap a uječené ženské mi spíš vadí.

Vy jste poloviční chlap? To tedy solidně klamete tělem.

No ano, i prádlo nosím dámské, nebojte. (směje se) Ale mám hodně mužských koníčků, a když už do něčeho investuju větší peníze, není to oblečení, ale motorka nebo čtyřkolka, kterou si hodlám pořídit toto léto. To je taková moje úchylka.

Přitom jste šla do Miss, což je ryze dívčí záležitost.

Ano, to je zas úplně odlišný svět. To ale vzniklo tak, že my jsme s tátou vždycky na Miss koukali, a protože jsem hrozně rychle vyrostla, brzy přišly první náznaky, že bych to mohla zkusit. A mně se líbilo, jak ty holky pak vždycky mávaly a přály světový mír. (směje se) Chtěla jsem si to zkusit, tehdy Miss hrozně frčela a já si řekla, proč ne? A tak jsem šla. Nevyšlo to, ale nevadí, já se tehdy hrozně bavila, poznala jsem díky tomu spoustu super lidí a byla jsem prostě celou dobu nadšená.

Soutěžila jste ještě jako náctiletá. Jakou jste vůbec měla pubertu?

Ehm… Díky tomu mému temperamentu to asi bylo lehce divočejší. (směje se) Nikdy jsem nebyla moc studijní typ, takže školu jsem brala jen jako takový další koníček, kde jsem se potkávala s kamarády. Naštěstí jsem vždycky prolezla, ani zhoršenou známku z chování jsem nikdy neměla. Ale máma často říkala, že než se dostanu k maturitě, tak to jedna z nás určitě nepřežije. (směje se) No a podívejte, maturitu mám dávno za sebou a žijeme obě, takže to zbytečně zveličovala. Jestli nakonec ona není ta hysterka v naší rodině. (směje se) Ale nutno uznat, že to se mnou fakt neměla lehké, a tak já jen doufám, že moje dítě jednou nebude po mně, jinak bych ho musela roztrhnout. (směje se)

Dneska jste ale naopak dost klidná. Prý ani nepijete alkohol.

Nepiju. Ne, že bych byla nějaký striktní abstinent, ale k ničemu alkohol nepotřebuju. Zvládám se bavit i ve společnosti, kde ostatní pijí, a já cucám džus. Jsem od přírody natolik praštěná, že mi to naprosto stačí. Alkohol tu mou náturu jen zbytečně a hloupě znásobí a pak je to lehce nesnesitelné. Byla bych pak schopná klidně twerkovat na stole a podobně, a to fakt není nutné, takže jsem radši střízlivá. (směje se)

Jaké si vybíráte muže? Stejné temperamenty, jako jste sama, nebo radši klidnější typy, co vás trochu vyváží?

Nemám na muže nějakou pevně danou škatulku, ale je fakt, když se podívám do minulosti, že to většinou byli spíš ti klidní a rozumní kluci, které současně naplňovalo a přivádělo k infarktu to, že mě mají po boku. (směje se) Já nejsem úplně ideální partnerka…

V čem?

V mnoha věcech. Jsem jak utržená ze řetězu a vždy jsem měla lepší protějšek, než jsem já sama. Ale zase třeba každý den vařím, to tak mám nastavené a baví mě to, pro mě teplé jídlo znamená domov. To aby to nevypadalo, že jsem jen úplně příšerná. (směje se)

No a otázka, která jistě zajímá spoustu mužů – jste zadaná?

Tohle je věc, kterou nechci řešit veřejně. Jsem mladá, nejsem zasnoubená, nečekám dítě, takže nemám pocit, že by do toho někomu něco bylo. Prostě nějak žiju a užívám si život. (směje se)

Takže nějaké myšlenky na založení rodiny ještě nepřišly?

Vůbec ne. Po rodině a dětech toužím, ale ne v brzké době. Jasně, před deseti lety jsem si asi myslela, že v osmadvaceti už rodinu mít budu, ale život mi to nachystal jinak. Dělám teď to, o čem jsem vždycky snila, takže plány na děti se odkládají, času mám ještě dost. Věřím, že osud přesně ví, co má se mnou v plánu, a nechávám to plně na něm.

OČIMA AUTORKY

Jasmina říká, že je živel. A rozhodně nelže. Sešly jsme se v kavárně v centru Prahy, hned byla velmi srdečná, automaticky přešla na tykání a proud slov se z ní jenom hrnul. Opravdu – to, co tahle krásná holka zvládne říct za půl hodiny, na to by jiným nestačil celý den. Mluví, gestikuluje, směje se a svou bezprostředností si vás okamžitě získá.

 

Fotogalerie
14 fotografií

Video: Moderátorka Jasmina Alagič se poprvé objeví v SuperStar!

Video
délka: 00:35
1080p 720p 360p

Moderátorka Jasmina Alagič se poprvé objeví v SuperStar! TV Nova