Právě po Božské Sarah jste v únoru 2016 skončila na sále.

„Ano, hráli jsme ji tenkrát v Příbrami. Kolega Igor Orozovič mě pak odvezl rovnou na Homolku. Dovedl mě až do pokoje a dal mi takový náramek pro štěstí. Byla jsem tam v naprostém utajení. Nechtěla jsem, aby se něco psalo dřív, než budu po operaci.“

Když teď Sarah hrajete, vzpomínáte stále na ten zákrok?

„Ani ne. Je to tím, že si cíleně dělám hodně práce, takže nemám čas vzpomínat. Připomínám si to ale na každém kroku třeba tím, že se mi mnohem líp chodí do schodů, můžu zase běhat po lese, dobře se mi dýchá, a hlavně mi zmizelo astma, které mě trápilo skoro celý život.“

Taky jste díky nové chlopni získala nového kamaráda v profesorovi Petru Neužilovi.

„Ano. Přišel ráno na pokoj a řekl mi: Ahoj, jak ti je? Trochu mě zarazilo, že mi tyká, tak jsem mu tykala taky. Je strašně starostlivý, byl pak za mnou i v lázních Poděbrady, kde jsem se dávala dohromady. A chodí na má představení.“

Prý jste s ním konzultovala i scénář hry, kterou píšete.

„Ano, mluvili jsme o nitroglycerinu. Ta postava je přesvědčená, že v kabelce hrabou jen staré ženy, tak by raději umřela, než na veřejnosti hledala v tašce lék.“

K herectví jste přibrala režii, teď jste napsala hru. Herci si vás budou předcházet.

„Dneska jsou herci velice zaměstnaní, takže to nebude tak silné. A musím vám prozradit, že k tomu všemu ještě češu dceru Sabinku a Lucku Žáčkovou. Ve hře Báječná neděle v parku Créve Coeur, kterou jsem režírovala, mám taky malou roli, takže s nimi pravidelně jezdím. Napřed jsem se jejich vlasů za žádnou cenu nesměla dotknout, a teď už to na mně přímo vyžadují. Dělám jim takové dobové účesy a ony se hádají, která půjde dřív na řadu.“

Spokojená můžete být i jako babička. Vnuk Vincent právě od Sabiny prý navštěvuje Mensa gymnázium. To musí mít vysoké IQ. Po vás?

„Asi po tatínkovi. Odjakživa mu jde mimořádně dobře matematika. Byl vždycky strašně chytrý, poradil si se vším, vše dokázal vyřešit. Mně například velice pomáhá s počítačem.“

A je k vám shovívavý?

„Určitě. I když, pravda, někdy trochu v hlase cítím, že si musí myslet, že jsem hloupá. Ale obětavě mi radí i na dálku. Když mu zavolám, navede mě, jak si mám počínat.“

To jste dobrá, že zvládáte počítač. Jste technický typ?

„Vždycky jsem byla dobrá na matematiku. Profesor ze mě radostí skákal dva metry vysoko. Proto taky doma nechtěli ani slyšet, že bych byla herečka. Rodičům jsem musela tehdy říct, že jedu na testy na matematicko-fyzikální fakultu, aby mě pustili. Přitom jsem samozřejmě jela na zkoušky na divadelní akademii.“

Já bych do vás tu matiku neřekla...

„Vidíte, a Stellinka Zázvorková mi říkávala, že je to na mně vidět! Tedy na mém herectví. Že prý mám role tak nějak spočítané. Takhle to zní divně, ale je pravda, že já o roli vždycky dopředu hodně přemýšlím, jak ji poskládat, aby dopadla co nejlíp. Matematicky.“

Jak se těšíte na narozeniny? Přinesou vám dvě šťastné sedmičky.

„To je předčasné, až za dva a půl měsíce. Ještě stále média píšou sedmdesát šest v závorce. Můj Sláveček Remunda nechtěl v posledních letech života už vůbec slavit, dneska ho chápu. Dřív jsem ta čísla žertem převracela, třeba když mi bylo šedesát dva, říkala jsem, že je mi dvacet šest.“

Ale těch sedmasedmdesát převrátit nejde.

„No jo, máte pravdu, teď mi to došlo. No, naštěstí jsou tady dámy, které to táhnou mnohem déle než já – a skvěle! Někdy mě to až znervózňuje. Mívám obavu, že to nedokážu jako ony, že je nedoženu. Ale plánů mám zatím hodně.“

VIDEO: Iva Janžurová otevřeně o operaci srdce.

Video
délka: 01:51
1080p 720p 360p

Iva Janžurová otevřeně o operaci srdce: Z jeviště jela rovnou do nemocnice. Hana Höschlová, Michal Protivanský

Fotogalerie
40 fotografií