Velmi rychle jste se ale stali neskutečně slavnými, všem vám bylo kolem dvaceti, nestouplo vám to do hlavy?

Koller: Mně ne. Robertovi možná.

Kodym: Ale ne.

Dvořák: Trochu to do hlavy asi stoupne všem. Ale my jsme měli v kapele jakousi autocenzuru a naštěstí na nás ty manýry nepřišly na všechny najednou, takže ti ostatní vždycky pomohli. Ta pracovitost a cílevědomost vždycky nakonec zvítězila nad vším ostatním. To zní jako Rychlý šípy, ale my jsme fakt chtěli uspět. Pořád jsme hráli a na blbosti skoro nezbýval čas.

P.B.CH.: Fakt bylo málo času na cokoliv. Jednou si mi dokonce Robert postěžoval, že nemá čas si ani ostříhat nehty na nohou. (směje se)

Robert: A do dneška se mi to nepovedlo, jenom nosím veliký boty. (směje se)

Se slávou přišly i zástupy fanynek. Využívali jste toho, nebo vás holky, co se vám snažily nacpat až do postele, spíš odrazovaly?

Kodym: Využívali, samozřejmě. (směje se)

Dvořák: A dělali jsme si čárky, kdo jich má víc. (směje se)

Kodym: O mně kdysi kdesi napsali, že mi chodí nejvíc dopisů od fanynek, to byla informace, která mě potěšila. Teď už nám skoro žádný dopisy nechodí. Všechno se odehrává na Facebooku.

P.B.CH.: Mně chodí domů výhrůžný dopisy. (směje se)

Kodym: Jojo, jenom ty s pruhama.

Vy jste se rozpadli několikrát, až ten poslední rozpad před skoro patnácti lety byl ale dlouhodobý. Brali jste ho jako definitivní, nebo jste ve skrytu duše věděli, že to jednou zas dáte dohromady?

Kodym: Já nad tím zrovna před pár dny přemýšlel a my se vlastně nikdy nerozpadli. Nikdy jsme si to totiž neřekli. Poprvé jsme hned věděli, že je to jen pauza a zas spolu hrát budem, a teď naposledy taky nikdo slovo konec neřekl. Takže my s P.B.CH. jsme v té kapele, která x let nevyvíjela činnost, vlastně pořád byli, jenom to bylo takový trochu divný a bylo nám to dost k ničemu. (směje se)

P.B.CH.: My jsme na sebe v podstatě celou dobu čekali. Za sebe musím říct, že mi to posledních pár let, než jsme se zas dali dohromady, bylo fakt líto. Přemýšlel jsem o tom, že jednou, doufám, že co nejpozději, jeden z nás třeba umře a budeme umírat s tím, že spolu nemluvíme. To mi přišlo divný. Je přece lepší to vyřešit, když má člověk ještě tu možnost. Pro mě je to rozhodně přínos, být s těmahle třema.

Dvořák: To je vzájemný, jinak bychom tady neseděli.

Kdo před návratem v roce 2012 udělal první krok?

P.B.CH.: Nedá se říct, že by to udělal jeden z nás. Spíš jsme tak nějak křížem krážem k sobě hledali cestičky. Je celkem logický, že se ty vztahy mezi náma opotřebovaly. Po  dvaceti letech, kdy jsme spolu byli skoro pořád, navíc jsme si všechno kolem kapely dělali vždycky sami, je to úplně přirozený. Dneska už se ale snažíme každou negativní emoci udusat hned v zárodku, protože negativní emoce se pak odráží v hudbě. Aby kapela mohla dělat dobrou muziku, je potřeba, aby na sebe ti lidi uvnitř nebyli naštvaní. To je jednoduchá rovnice.

Hrajete spolu zas už nějakou dobu, ale teď přichází to, co už asi málokdo čekal – chystáte nové album po šestnácti letech! Nebojíte se těch reakcí?

Kodym: To je, jak když se nás před sedmadvaceti lety ptali, jestli se nebojíme, že to JEŠTĚ není ono. A teď se zase lidi ptají, jestli se nebojíme, že UŽ to není ono. Možná to je tak, že to vlastně ono nikdy nebylo. (směje se)

Koller: My jsme nikdy nic dokonalýho neudělali, na to celej život čekáme, tak třeba to přijde teď.

Dvořák: Každej má od té desky asi jiný očekávání. Což já osobně nemám rád, podle mě je očekávání něčeho blbost. Ale někdo chce, aby to bylo víc jako Amerika, jinej jako Rouháš se bohům, další Lovec, střelec, doktor a vědec… Nelze se zavděčit všem, ta deska prostě bude taková, jaká bude, my to neděláme na zakázku, ale tak, jak to cítíme.

Kodym: Bude se jmenovat Evolucie a bude o tom vývoji za všechny ty roky.

Koller: Od Evy až po Lucii.

Taky chystáte k novému albu turné, které sice začne až letos v listopadu, ale lístky jste na něj začali prodávat už loni. Nebylo to trochu předčasné?

Kodym: My se hrozně bavili tím, že když se to prodává takhle dopředu, tak si to nějací lidi koupili a pak si šli v listopadu stoupnout před tu arénu, kde se ale nic nedělo, a v tu chvíli zjistili, že je to vlastně až za rok. (směje se)

Dvořák: Ty si děláš srandu, ale tohle se už fakt stalo jednomu mýmu kamarádovi! (směje se)

A nemůže se stát, že se za ten rok zas stihnete rozpadnout?

Dvořák: Stát se může cokoliv. Ale tohle ne, snad ne.

Evolucie je název jak chystaného alba, tak i zmiňovaného turné. Snad ta evoluce ale nebude tak dramatická a fanoušci se můžou pořád těšit na starou dobrou Lucii?

Koller: To ne, jsme to pořád my a hudební styl nijak měnit nehodláme. Teď máme hotových už víc než polovinu písniček, album vyjde na podzim a naváže na něj turné, který už teď vymýšlíme, aby bylo zase trochu jiný než ty předešlý a  fanoušky překvapilo. Tak snad se to všechno podaří.

VIDEO: Lucie vydá novou desku a pojede turné: Zjistili jsme, že se pořád sneseme!

Video
délka: 01:45
1080p 720p 480p 360p 240p

Lucie vydá novou desku a pojede turné: Zjistili jsme, že se pořád sneseme! David Turek, Jan Jedlička

Fotogalerie
42 fotografií