Kdy jste se dostala k dabingu?

„V devatenácti letech. První dabing, co jsem překládala, byl text a písničky pro Sněhurku a sedm trpaslíků z roku 1937. My jsme to dělali s tatínkem v roce 1969. Sněhurka původně není veršovaná, ale já jsem měla tvůrčí přetlak, tak jsem veršovala – a ono se to líbilo. Bylo však hrozně těžké najít hlas pro Sněhurku, protože ona zpívala velmi vysoko. Někdo však řekl, že zná paní, která by to zvládla. Poslali pro ni taxík, ona přijela v kuchyňské zástěře, neměla téměř žádnou zkušenost se zpěvem, ale přednesla to brilantně, potom ji odvezli domů, kde dopekla buchty, a takhle vznikl hlas Sněhurky.“

Neuvěřitelné. Může být každý dabingový herec?

„Někteří herci být nemohou. Třeba Menšík. Byl úžasný improvizátor, ale nedokázal jednu věc říci stejně dvakrát. Vždycky ji řekl jinak. Vlastimil Brodský byl v tomto podobný. Na druhou stranu dabing pomáhá například k výkonům lidí, kteří nejsou tak výrazní na jevišti.“

Dabovala jste někdy něco sama?

„Ne. Jenom když nebyl dostatek herců do sboru, tak jsem pomáhala namlouvat chóry, takže moje největší role byla: Až na hřbitov, až na hřbitov v Romeovi a Julii.“

VIDEO: Takhle daboval František Filipovský Louise de Funese v komedii Piti piti pa!

Video
délka: 00:50
360p

František Filipovský dabuje Louise de Funese v komedii Piti piti pa Facebook.com

Nebylo vám někdy líto, že nejste tolik vidět?

„Ne, naopak. Dabingový režisér je hosteska, interpretár. Vy musíte porozumět režisérovi původního díla, pochopit, co bylo jeho cílem, a toho se snažit dosáhnout. Taky bych se asi sama bála natočit vlastní film. Je úžasné, když se můžete učit od těch, kteří jsou lepší než vy. Nebo se můžete naopak snažit napravit scénu, která se jim ve filmu příliš nepovedla, a pozvednout ji. Dabing je velká škola v mnoha oborech.“

Co vás naučil?

„Naučil mě mnoho o divadle, o hercích, o komunikaci, pozval mě do Ameriky, seznámil mě se Shakespearem, seznámil mě s to tolika věcmi, že to nedokážu vyjmenovat. Jak se svítí, jak se pracuje s podkresovou muzikou a jak sdělovat myšlenku tak, aby jí lidé rozuměli. Byla to celoživotní univerzita.“ 

Co vám dabing vzal?

„Pracovali jsme v podzemních místnostech, takže čerstvý vzduch. Přitom jsem trochu klaustrofobik, proto je zvláštní, že jsem to vydržela. Mělo to však i své světlé stránky. Většinu času jsem strávila ve studiu, které mě chránilo před světem.“

Proč jste nakonec skončila s režií?

„To by mě taky velice zajímalo… protože mi nedávali práci.“

Jak to?

„Zeptejte se jich. Poslední film byl Lovecká sezóna 2 v roce 2008. Pak už nic. Tak jsem se začala věnovat jiné činnosti.“

Líbí se vám současný dabing?

„Prudce se zlepšuje. V devadesátých letech se začalo dabovat mnoho, levně, rychle a často až groteskně špatně. Obliba dabingu také výrazně poklesla. Dnes už všichni zvládli alespoň technické parametry. Byla jsem členem poroty těch, kteří vybírají herce na Cenu Františka Filipovského, a tak jsem zjistila, že máme v tomto oboru opravdové špičky.“

VIDEO: Český dabing je ten nejlepší na světě? Už dávno ne, míní dabérka Rozita Erbanová.

Video
délka: 11:45

Český dabing je ten nejlepší na světě? Už dávno ne, míní dabérka Tomáš Polák, Lukáš Červený

Porazila rakovinu

V roce 2007 promluvila režisérka o své třinácté komnatě, což byla rakovina prsu, se kterou bojovala a nakonec ji i porazila. O této nemoci vydala dokonce knihu Sekundární zisky.

Jako dítě si připadala opuštěná. Neměla velké sebevědomí. „Moje maminka mi vybírala oblečení do 45 let,“ přiznala režisérka v dokumentu České televize. Byla třikrát vdaná a třikrát se rozvedla. O to více se upínala k práci, ve které vynikala.

Olga Walló o Dabing Street

Právě nyní běží na obrazovkách České televize seriál Dabing Street. V prvním díle dabingový režisér v podání Jiřího Prágera prohlásí: „Jak říkávala Olinka Walló, rudou, prosím.“ Olga Walló první díl seriálu viděla a moc se jí líbil.

A co si myslí o tom, že použili její hlášku? „Ten citát je milá pocta od kamarádů. Jen mě mrzí, že Jirka Práger má v seriálu tak malinkou roli. Hned umře. A ano. Říkávala jsem: Rudou, prosím.“

Walló očima herců

Valérie Zawadská:

Olga Walló si v roce 1980 pozvala celý první ročník herecké školy do České televize a vybírala si, kdo se nejvíce bude hodit do dabingu. Bylo mi opravdu ctí, že jsem s ní mohla dlouho úžasně pracovat, protože to je paní režisérka.

Velmi významná pro mě byla práce na filmu Tenkrát na Západě, ale Olga Walló také přeložila a upravila nádhernou pohádku Paříž, Paříž, kde mi svěřila roli naivní bílé kočičky, která se z vesnického prostředí dostane do Paříže. Mně bylo kolem třicítky a ona mi vždy říkala: „Valinko, teď budeš útlá v pase.“ To znamenalo: „Posaď si ten hlásek o půl oktávy vejš a dělej kočičku.“

Taťjana Medvecká:

Olga nikdy nekřičela, vždycky jenom ten svůj hlas trochu zostřila, a člověk hned věděl.

Miroslav Táborský:

Byla neuvěřitelně důsledná. Ta nám nepustila nic, co by se zrovna nějak nepovedlo.

VIDEO: Těhotná Nikol Štíbrová: Těsně do porodu v dabingovém studiu! Kvůli „děvce“!

Video
délka: 01:12

Těhotná Nikol Štíbrová: Těsně do porodu v dabingovém studiu! Kvůli „děvce“! Petr Macek, Jan Jedlička

Fotogalerie
45 fotografií