Nastěnce, kterou ztvárnila herečka Natalja Sedychová, bylo v době natáčení čtrnáct let. Na konkurz se vydala tajně, bez souhlasu rodičů. Ti, když se o tom dozvěděli, natáčení jí okamžitě zatrhli. „Musel jsem s nimi promluvit a přemluvit je. Jednoduché jednání to nebylo,“ přiznal režisér filmu. Nakonec svolili. Obměkčil je zejména tučný honorář, který jejich dcera měla přislíbený.

Takhle si Nastěnku pamatují diváci už dlouhé desítky let.

Autor: Archiv

Polibek, který Nastěnka dostane od Ivana (Eduard Izotov), byl vůbec její první polibek v životě.

Babu Jagu hrál muž (Georgij Milljar), dědečka Hříbečka zase žena (Galina Borisová).

Kostým a líčení Baby Jagy si sám navrhl její představitel Georgij Milljar.

Roli Marfuši měla slíbenou úplně jiná herečka – Tamara Nosová. „Když jsem ale na konkurzu uviděl Innu Čurikovou, jak přesvědčivě louská lískové ořechy, věděl jsem, že to je přesně ona. Svou favoritku jsem poslal domů,“ vzpomínal režisér Alexandr Rou.

Inna Čuriková

Autor: archiv

Herečka Inna Čuriková však role Marfuši později litovala. Režisér totiž vyžadoval, aby Marfuša byla co nejšerednější, zkrátka daleko ošklivější než Nasťa. Když se poprvé uviděla po zásahu maskérů v zrcadle, rozbrečela se a z natáčení chtěla utéct. Role Marfuši jí způsobila komplex. Dlouhá léta byla kvůli ní terčem posměchu lidí. Pohádku proto viděla jen jednou v životě.

…přesto si ji lidé u nás pamatují právě takhle – jako Marfušu.

Autor: archiv

V jednom z rozhovorů Inna Čuriková uvedla, že ve scéně, kde louská v ústech ořechy, své zuby nešetřila a lískové ořechy skutečně louskala. „Bez žádných triků,“ dodala.

V době natáčení, v březnu 1964, nebyl v okolí Moskvy žádný sníh, proto se za ním musel štáb vypravit na poloostrov Kola, který leží u Murmansku, což je až za polárním kruhem. Tím se všechno prodražilo a náklady spolykaly skoro celý rozpočet filmu.

Ivánek s Nastěnkou a věrným Ťapkou úspěšně překonali všechny nástrahy a mají život před sebou.

Autor: Archiv

Herci během natáčení doslova trpěli. Točilo se v nelidských podmínkách, takže denně mrzli, propadávali se do sněhových závějí, v létě se zase někteří museli koupat v rybníce plném pijavic.

Když Marfuša sedí pod smrkem a čeká na Mrazíka, místo do jablka se zakousla do cibule. Byla totiž mnohem levnější.

Mrazík (Alexandr Chvylja) v češtině zpívá „Vyrostla štíhlá jedlička“, v originále však pěje o smrčku a ve skutečnosti je ve filmu vidět borovice.

V rámci úsporných opatření prý byla svatební hostina na konci filmu natřena petrolejem, aby z ní vyhladovělí herci neujídali.

Svatba na konci filmu je skutečná. Vystupovali v ní svatební hosté ze svatby Georgije Milljara (Baba Jaga). Kvůli natáčení filmu museli být v kostýmech.

Alexandr Rou obsadil do role baby Jagy Georgije Milljara celkem čtyřikrát. Poprvé už v roce 1939 ve filmu Vasilisa překrásná (1939), poté ve známém snímku Mrazík (1964), v titulu Ohněm, vodou a trubkami (1967) a nakonec ve filmu Zlaté parohy (1972). Poprvé tuto roli ztvárnil, když mu bylo 34 let, a naposledy pak v 67 letech.

Autorem filmového scénáře byl významný sovětský dramatik Nikolaj Robertovič Erdman (1900–1970), známý svou spoluprací s režisérem Vsevolodem Mejercholdem ve dvacátých letech 20. století a s Divadlem Na Tagance v 60. letech.

Originální scénář není napsán v rýmech, o rýmy se postaral až překlad K. M. Walló.

Zvukové efekty pro film vytvořil známý imitátor Antonín „strýček“ Jedlička. Předváděl nejen veškerá zvířata včetně kohouta, psů, koček, medvědů a prasat, ale i Marfušina (Inna Čuriková) ženicha, který se nakonec rozhodne, že chce za ženu Nastěnku.

Nikolaje Budaškina, který je autorem hudby k filmu, v jeho práci inspirovala hudba Nikolaje Rimského-Korsakova.

Ve verzi uváděné v Tatarstánu, jedné z republik bývalého Sovětského svazu, byly z filmu odstraněny scény s loupežníky.

Loupežníci v pohádce Mrazík

Autor: ČSFD

Po premiéře dostávala představitelka Nastěnky Natalja Sedychová tisíce dopisů s nabídkami ke sňatku. Režisér Alexandr Rou po ní chtěl, aby na všechny odepisovala. Natalja kvůli časové náročnosti odpověděla jen vězňům, protože se bála, že by ji některý z nich po propuštění mohl zabít.

Loupežníci zajali Nastěnku.

Autor: ČSFD

Osobní život herečky Natalji Sedychové vůbec nebyl jako z pohádky. Její manželství skončilo rozvodem a její jediný syn se odstěhoval za otcem. Zůstala tak sama.

Natalja Sedych

Autor: Archiv

Inna Čuriková, představitelka Marfuši, se s představitelkou Nastěnky Nataljií Sedychovou často stýkala i po natáčení. Jejich přátelství ale časem zcela vyprchalo.

Natalja Sedych na jedné ze svých posledních profesionálních fotografiích.

Autor: Archiv

Eduard Izotov alias Ivan si poseděl tři roky ve vězení. V roce 1983 se totiž pokusil v Moskvě vyměnit nějaké valuty, což se tehdy považovalo za rozvracení devizového hospodářství. Byl mu zabaven veškerý majetek. Osud ho nešetřil ani na zdraví. Herec překonal šest mrtvic, po kterých ztratil paměť. Poslední roky života strávil na psychiatrii, kde i zemřel.

Režisér Alexandr Rou získal za Mrazíka cenu Zlatého lva v Benátkách.

V 90. letech vyšel snímek v USA a byl zde označen za nejhorší film všech dob. Režisérovi Stevenu Spielbergovi však údajně sebral dech.

Vánoční pohádky

Autor: Blesk

Fotogalerie

14 fotografií

…přesto si ji lidé u nás pamatují právě takhle – jako Marfušu.

Autor: archiv