Skladba se stala jedním ze symbolů odporu proti vojenské okupaci vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna roku 1968. To se jí stalo osudným, když od roku 1970 na dalších bezmála dvacet let musela svoji slibně se rozjíždějící hvězdnou kariéru pověsit na hřebík.

Nesměla zpívat, ale ani to ji neodradilo dále bojovat proti totalitní moci. Narodila se 1. listopadu 1942. Tatínek pracoval jako internista, její maminka nejdříve zůstávala v domácnosti, později prodávala gramofonové desky v Celetné ulici v Praze. V roce 1952 se přestěhovali do Poděbrad. „Jelikož jsem se po absolvování gymnázia nedostala kvůli svému rodinnému původu na vysokou školu, nastoupila jsem do práce v Poděbradských sklárnách,“ říká Kubišová.

Video
délka: 02:13

Kubisova David Turek, Aleš Brunclík

„Ke zpívání jsem se dostala šťastnou náhodou. Při zpěvu u klavíru mě slyšel místní muzikant a objevil ve mně talent,“ směje se zpěvačka. Svou pěveckou kariéru začínala s taneční kapelou, kterou sestavili muzikanti z lázeňského orchestru Poděbrady. V roce 1961 se probojovala do finále soutěže Hledáme nové zpěváky.

V září 1964 se dostala do pražského Divadla Rokoko. Nazpívala původně francouzskou píseň Loudá se půlměsíc, díky které se stala populární. V roce 1966 získala s Helenou Vondráčkovou stříbrnou Bratislavskou lyru za píseň Oh, baby, baby. Zahrála si také ve filmu svého budoucího manžela Jana Němce Mučedníci lásky a v roce 1967 vyhrála poprvé Zlatého slavíka.

V Divadle Rokoko se stala kolegyní Václava Neckáře a Heleny Vondráčkové v pořadu Listy důvěrné. Začátkem roku 1968 natočila v Janem Němcem svůj první televizní recitál Náhrdelník melancholie a roku 1968 vzniklo trio Golden Kids. Každý z členů tria měl vlastní fanklub.

Martiny tři písně, Cesta, Lampa a Máj, se staly podle kritiků nejlepšími za rok 1968. V únoru 1969 Marta Kubišová získala svého druhého Zlatého slavíka. V létě pak vyšla její jediná sólová LP deska Songy a balady a na podzim album tria Golden Kids Micro-Magic-Circus. Natočila svůj druhý televizní recitál Proudy lásku odnesou s režisérem Janem Němcem, za něhož se na podzim toho roku provdala. 

Začátkem roku 1970 opět vyhrála Zlatého slavíka, ale cenu už směla převzít pouze v ústraní redakce časopisu Mladý svět. Golden Kids 6. ledna vystoupili s novým programem Music Box No.2 před vyprodanou Lucernou. Poslední jejich vystoupení se potom konalo 27. ledna 1970 v Ostravě. Od února 1970 měla Marta Kubišová zakázané vystupování, ale ve studiu Supraphonu ještě mohla natočit několik písní. Poslední dokončila 30. června 1970, poté už nic nazpívat nesměla.

Pornografie

Záminkou jejího zákazu se stala údajná pornografie z jara 1969, která byla dokazována třemi zfalšovanými fotomontážními fotografiemi. Později sice žalobu u soudu na ředitele Supraphonu Hrabala, který za účelovou pomluvou stál, vyhrála, ale mezitím měla vypovězené všechny smlouvy. Hledala si proto práci neuměleckého zaměření, což ji režim často ztěžoval. „Zpočátku jsem montovala medvídky a hračky pro děti, případně lepila sáčky,“ popisuje, jak si manuálně vydělávala.

Dcera

V roce 1971 v osmém měsíci těhotenství potratila a při operaci prožila klinickou smrt. Do roku 1974 žila nezaměstnaná na chalupě na Slapech. Po manželově emigraci do USA a následném rozvodu se vdala podruhé, za režiséra Jana Moravce. Podpisem Charty 77 se její stíhání a sledování StB ještě stupňovalo. V letech 1977 a 1978 působila i jako její mluvčí. Dne 1. června 1979 se jí narodila dcera Kateřina.

Dne 21. listopadu 1989, v době Sametové revoluce, zpívala z balkonu budovy Melantrichu na Václavském náměstí svou „Modlitbu pro Martu“ a také československou hymnu. „V té době jsem byla stále zaměstnaná v kanceláři výstavby sídlišť, ale protože moje dcera chtěla video, které stálo 60 tisíc korun, řekla jsem jí, že pokud budu zpívat, mohla bych na to video našetřit rychleji,“ svěřuje se Kubišová a dodává: „Dcera mi tedy trochu neochotně řekla, že mám tedy zpívat. Pro jistotu jsem si však vzala v kanceláři dva roky neplacené volno.“

Medaile

Zdeněk Rytíř jí pomohl dát dohromady kapelu a pak už následovaly samostatné koncerty a zájezdy do Japonska, Paříže a Berlína. V roce 1994 se vrátila společně s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem ve společném vystoupení v Golden Kids Comeback. Tento koncert si zopakovali ještě v roce 1995.

Dne 28. října 1995 obdržela od prezidenta Václava Havla státní vyznamenání Medaili Za zásluhy II. stupně a 7. března 1998 v Míčovně Pražského hradu jí byla udělena Čestná medaile T. G. Masaryka za věrnost jeho odkazu.

V říjnu 2002 převzala na Pražském hradě Svatováclavské vyznamenání. Již několik let je její domovskou scénou pražské Divadlo Ungelt, kde pravidelně připravuje své recitály. Zde účinkovala také v komorním muzikálu Líp se loučí v neděli od Andrewa Lloyda Webbera a její výkon byl oceněn cenou Thálie za rok 2002. V roce 2012 převzala od francouzského velvyslance v Praze za vynikající přispění k politické svobodě Řád čestné legie.

VIDEO: Marta Kubišová – Modlitba pro Martu

Video
délka: 03:58
360p 240p

Marta Kubišová – Modlitba pro Martu Youtube.com

Fotogalerie
46 fotografií