funebrak: Karel Gott CHCEME SE VRÁTIT Úryvky z Gottova dopisu Soudruhu Husáku, obracím se na vás spolu s mými nejbližšími spolupracovníky jako na nejvyššího státního představitele Československé republiky s žádostí, kterou jsem již jednou adresoval ministru kultury a která zůstala prakticky bez odpovědi (...) Dovolte mi, (...) abych zopakoval důvody, které vedly mě, stejně jako textaře Jiřího Štaidla a jeho bratra Ladislava k tomu, že jsme po ukončení našeho jarního turné v zahraničí neodjeli zpátky do své vlasti a písemně požádali o legalizaci našeho pobytu v cizině. (...) Přestože jsem se v roce 1969 a 1970 postavil se všemi svými spolupracovníky do řady těch, kteří si upřímně přáli normalizaci občanského a kulturního života v naší zemi, a tento postoj jsem jasně vyjádřil činy, setkával jsem se doma na každém kroku s nepřekonatelnými obtížemi. Byl jsem to já a můj orchestr, který jako první navštívil Sovětský svaz v době, kdy se takový čin označoval jako kolaborace. Byla to naše skupina, která odletěla na Kubu takřka bez nároku na honorář, a byl jsem to opět já, kdo podepsal s Pragokoncertem smlouvu na četná turné po socialistických zemích, ačkoli mně to nevyneslo příliš velkou popularitu mezi kolegy. Jako odpověď na tuto snahu – normalizovat kulturní vztahy mezi socialistickými zeměmi – jsme dostávali pouze zákazy. (...) Chceme se vrátit před naše publikum v případě, že se přesvědčíme, že zásahy, o kterých v dopise hovořím, byly pouze součástí složitého konsolidačního procesu.