Co vám běželo hlavou, když vám lékařka znovu oznámila krutou diagnózu?

„Když jsem se to dozvěděla, byl krásný, slunečný den a mohla jsem ho mít krásný celý. Chystala jsem se na narozeniny kámošky a moc jsem se těšila. Ve vteřině se vše podělalo a já věděla, že mě čeká strašně dlouhá doba léčení a všeho nepříjemného, co s tím souvisí.“

Neměla jste problém tomu uvěřit?

„Ta nezlomná víra v naprosté uzdravení, kterou jsem vládla před osmi lety, dostala trochu tím druhým příběhem na frak. Asi tak ještě dva týdny jsem každé ráno po probuzení chvíli doufala, že je to sen a že až se úplně proberu, tenhle hnus zmizí. Bohužel nezmizel, a tak jsem v tom kolotoči zase a ještě houšť!“

Vás nemoc ani na chvíli nedostala do kolen?

„Neznám jinou možnost než se zase postavit pevně na nohy a té bestii přímo čelem. Musíte každý den prostě najít novou sílu a odvahu do dalšího boje. Nevěřila bych, že to jde... A jde to!“

Máte za sebou dvanáct chemoterapií. Jak jste je zvládala?

„Se ctí, myslím. Sestřičky z pražského Onkocentra na Zeleném pruhu jsou úžasné a strašně hodné, takže jsem se nebála. Taky jsem už trochu tušila, co mne čeká, takže jsem byla připravena. Jen asi trochu víc psychicky unavená než kdysi.“

Vlasy vám tentokrát zůstaly.

„Vlasů mám asi polovinu, ale zaplaťpánbůh za ně! Je spoustu nových věcí od té doby, co jsem se léčila poprvé. Jedna moc zajímavá novinka je chladicí čepička, kterou mají právě na Zeleném pruhu. Pokud máte zájem, nasadí vám ji přímo při aplikaci chemoterapie na hlavu a podchladí vám pokožku hlavy asi na tři stupně. Musím říct, že to docela pěkně funguje. Není to tedy extra příjemné a musíte tam trávit i o dvě hodiny déle, ale někomu zůstane poměrně dost vlasů.“

Cítíte se i díky tomu líp?

„Je to dost individuální, ale pro ženy, myslím, hodně povzbudivé. Totiž po první chemoterapii už bych neměla ani vlásek a takhle i po dvanácti vypadám celkem jako holka. Sice jsou už všichni kolem mne na mou holou hlavu zvyklí, ale už se mi do ní vůbec nechtělo.“

A co řasy a obočí?

„Na to, bohužel, ještě nic nevymysleli. Vím, že jsou to všechno jen kosmetické věci, ale věřte, že i v tak velkém průšvihu, jako je tahle nemoc, vás i taková maličkost povzbudí. Oči bez řas třeba hrozně pálí. Už chápu, proč mají velbloudi tak dlouhé řasy. Je to ochrana proti písku a prachu. Tak si je aspoň občas nalepím, jsem v tom po StarDance celkem zběhlá. Tanečnice bez umělých řas snad ani nevylezou na parket.“

Někteří lidé se fakt, že tuhle mrchu nemoc mají v genech, snaží přijmout.

„I to je cesta, ale já tohle zatím přijmout nějak nemíním. Nepřijde mi to vůbec k ničemu. Nebo takové ty řeči, že mi to má něco ukázat, na něco upozornit. Co mi to ukáže?! Bere mi to jen můj drahocenný čas z už tak krátkýho života. Opravdu jsem v tom zatím žádný hluboký smysl nenašla, jen strach, hnus a bolest. Ale jsem bojovník. Bojuju jako lev a vždycky budu.“

O tom nikdo nemůže pochybovat, že jste velká bojovnice!

„Ale ani nejsem! Víte, co je na světě lidí, kteří jsou opravdoví bojovníci, hrdinové a mají daleko těžší úkoly než já? Smekám před nimi! No, a když jsme u bojovníků, tak třeba i můj pes Toník, to je taky velký mazák. Už asi pětkrát přežil doslova svou smrt. A moje čuba Elinka je to samé. Nedávno jí vyoperovali velký nádor z dutiny břišní, vzali ledvinu a nevím, co ještě. Nedávali jí nějaké velké šance a ona tady je, raduje se každý den jako šílená ze života.“

Díky chladicí čepičce

Chladicí čepička je laické označení pro japonský přístroj DigniCap. „Funguje na principu ochlazování vlasové části pokožky hlavy během podávání chemoterapie. Tím dojde k omezení průtoku krve a tím i působení cytostatika v této oblasti a výraznému snížení vypadávání vlasů,“ popisuje MUDr. Karolína Hovorková z pražského Onkocentra, které tento přístroj používá zatím jako jediné v ČR. Toto chlazení ovšem nehradí zdravotní pojišťovna.

VIDEO: Onkoložka Petra Tesařová: Nejdůležitější je rychle se vzpamatovat.

Video
délka: 01:38

Onkoložka Petra Tesařová: Nejdůležitější je rychle se vzpamatovat Marie Šilhová/BPŽ

Fotogalerie
42 fotografií