8°C
Vyjel jste někdy sám s nimi na prázdniny?
„Mnohokrát. Mně to nevadí. Často jezdíme na dovolenou do hor, k moři, na výlety do lesa. Nedávno jsem si koupil karavan s veškerým potřebným vybavením, kde se dá přespávat, vařit i sprchovat, takže kamkoliv jedeme, máme zajištěné ubytování.“ 
Děti herců většinou začínají hrát ve filmech. Vaše děti se ale zatím nikde neobjevily. Je to neláká?
„Jedenáctiletý syn Štěpán párkrát zkoušel komparz. Má modré zářivé oči po mé ženě. Holky se po něm otáčejí. Nedávno nás napadlo, že by mohl zkusit začít fotit jako dětský model.“
Tomáš Matonoha o pořadu Tvoje tvář má známý hlas David Turek
 To by ho bavilo?
„Já myslím, že jo. Hlavně se mu líbí představa, že by si mohl přivydělat nějaké peníze na kapesné a něco málo si našetřit. Laře je zatím pět let, tak zatím svou budoucnost moc neřeší. Osmnáctiletou Sáru herectví neláká a dvacetiletého Luciána také ne.“ 
Jakým směrem se ubírají oni?
„Sára chce být učitelka.“
 A Lucián?
„Nedávno přišel s myšlenkou, že až dostuduje, bude střihač. Zatím se věnuje IT technologiím, sedí pořád u počítače, zavřený v jedné místnosti, a protože střihač má podobný životní rytmus, mohlo by mu toto povolání vyhovovat.“
 Třeba by pak mohl stříhat filmy, ve kterých hrajete. Jste přísný táta?
„Ne, vůbec. Já jsem taky neměl přísné rodiče, takže jsem hodně benevolentní.“ 
Jezdí vaše děti i na jiné prázdniny než s vámi?
„My posíláme všechny naše děti na tábory. Sára byla jednou dokonce na dvou turnusech stejného táboru v červenci a v srpnu. Tak moc ji to bavilo. Konal se na Sázavě, vedli ho policisté a byl dobře zorganizovaný.“ 
Jak jste trávil dětství vy, když jste byl malý?
„Na socialistických dovolených v různých zotavovnách s mými rodiči. Táta pracoval ve velké továrně, která měla pro zaměstnance nabídky kvalitních rekreačních zařízení. Pak jsme začali jezdit hodně na Slovensko, protože moje máma pracovala ve firmě, která byla propojená se Slovenskem. Ven jsme vyjet moc nemohli, protože jsme nedostali výjezdní doložku. Akorát jednou jsme byli v NDR, potom u Balatonu, ale tam to stálo za prd. Jel jsem ovšem do východního Německa na tábor, kde se mi moc líbilo.“ 
Měl jste zkušenost i se socialistickým táborem. Jaký byl mezi nimi rozdíl?
„V českém socialistickém táboře bylo osobní volno pouze deset procent času. Nastoupili jsme v osm ráno na nástup a těšili jsme se, kdy si budeme moci dělat, co chceme. Tam třeba bylo koupaliště a na něm jsme byli jenom čtyřikrát za tři týdny. Neustále nás hlídali, mohli jsme se chodit koupat pouze po skupinkách a jenom na půl hodiny. To v Německu tvořilo osobní volno devadesát procent času. Také tam byly diskotéky. Mně tehdy bylo třináct let, takže jsem si to tam užíval.“ 
Jezdil jste na tábory i později?
„V šestnácti jsem působil jako takový »dřevohonič«. To jsem jezdil na tábory, kde byly stany s podsadou a například záchod jsme si postavili z klád.“ 
Z klád?
„Ano. Vykopala se velká díra v lese a z klád bylo udělané sezení. Mezi kmeny byla mezera, kterou ohraničovalo připevněné umělohmotné prkýnko. Nefungovala tam žádná elektřina, vařilo se na kamnech a já jsem sháněl dřevo pro topení.“ 
Nyní hrajete v seriálu Prázdniny, který se také odehrává v téměř panenské přírodě… Co vás na tomto projektu nejvíce lákalo?
„Film S tebou mě baví svět mě jako diváka bavil, a tak, když jsem dostal nabídku na seriál, který je založený na stejném nápadu, jsem souhlasil. Mám rád žánr chytrých rodinných komedií.“ 
Pokud říkáte, že to je dost podobné jako S tebou mě baví svět, tak vy byste byl která postava z toho filmu?
„Július Satinský byl Slovák v Čechách, já jsem Čech na Slovensku, což je podobné. Takže bych byl nejblíže asi jemu. Ve S tebou mě baví svět to byli tři kamarádi se svými dětmi, my hrajeme bratrance, takže tvoříme jednu rodinu. V seriálu se vsázíme, že vydržíme čtrnáct dní s dětmi na chatě.“ 
Co byste řekl o své postavě?
„Ztvárňuji jednoho z hlavních tatínků. Je to zkrachovalý hudebník, co měl kapelu, se kterou vyhrál kdysi Bratislavskou lyru, a od té doby nic. Byl slavný a teď hraje po zábavách. V něčem je to podobné jako postava Tomáše Pacovského ze sitcomu Comeback. Tohle je ale jiný žánr a jiný příběh. On má problémy, že když něco složí, tak mu to ukradnou. Např. píseň Po schodech, Voda, čo ma drží nad vodou atd. Ale to je vyloženě vedlejší linka. Není to o tom, že jsem muzikant. Je to o tom, že jsem táta.“ 
Bylo těžké navázat vztah s dětmi, kterým děláte v seriálu tátu?
„Nebylo. Do seriálu se vybírají děti, které jsou nadprůměrně komunikativní a někdy až extrovertní. Někdy je problém je spíše uklidnit.“
 Ony prý měly hereckého kouče…
„Ano, mají obrovský prostor, musí odříkávat třeba třístránkové dialogy, takže dostaly k ruce svého kouče, který s nimi scény zkouší a hlídá je. Musím říct, že je to pro něj velmi náročná práce. Ne vždy jsou všechny děti úplně ve formě. Vždycky alespoň jedno z nich mělo nějakou slabou chvilku.“ 
Jak to?
„Natáčení je velmi náročné a únavné i pro dospělého člověka. A když se občas nedaří natočit scénu, tak osmileté dítě najednou ztrácí zájem a koncentraci a není schopné říci větu. Díky tomu jsem si v sobě pěstoval takový klid a pohodu a vyšší míru tolerance, protože když točíte s dětským hercem, nemůžete na něj křičet, když se mu moc nedaří, jinak by se zablokovalo a už neřeklo nic. Ale naštěstí těch krizových okamžiků nebylo mnoho. Musím je pochválit a říct, že měl režisér při výběru mladých herců šťastnou ruku.“ 
Na kterou scénu rád vzpomínáte?
„Ve čtvrtém dílu jezdíme na rekvizitáři vlastnoručně vyrobených kárách. Potom se mi líbilo natáčení ve vlaku a vůbec v tamější přírodě, která je nádherná a vypadá téměř jako z jiného století.“ 
Která scéna byla nejobtížnější?
„Asi ta, když se během několika dní prudce změnilo počasí. Z osmadvaceti stupňů se ochladilo na pět až deset a my jsme museli předstírat, že je teplo. Měli jsme kraťasy, sandály, trička, všem se nám kouřilo od pusy. Byli jsme zabalení v dekách, klepali jsme se, ale jakmile se řeklo „Akce!“, tvářili jsme se, že je nám teplo, odehráli jsme, co jsme museli, a v okamžiku, kdy režisér řekl „Stop!“, rychle jsme zase na sebe hodili deky, dali si horký čaj nebo kávu a zahřívali se. Zvláštní, že tyto scény jsme natočili velice rychle a bez chyb.“
