Fialová se narodila 1. září 1929 na Slovensku, v obci Vel'ké Dravce v okrese Lučenec. Doma už na ni čekala starší sestra. Jejich rodiče byli oba lehce tělesně postižení – tatínek pilot spadl s letadlem a chodil špatně, maminka měla místo nohy protézu. Jejich manželství bylo bouřlivé, tatínek byl prudká povaha a rodiče prý nebyli daleko od rozvodu. Manželství paradoxně zachránila 2. světová válka, která je semkla dohromady.

Z jejího konce si však mladá Květa odnesla své životní trauma – znásilnili ji dva ruští vojáci. Toto ovlivnilo jednak její celoživotní vztah k mužům, ale vštípilo i odmítavý postoj ke komunistickému režimu.

Fotogalerie: Zemřela legendární herečka Květa Fialová …
67 fotografií

Maminka Květy Fialové byla výtvarnice, věnovala se malování i sochaření. Právě ona přivedla Květu k buddhismu, sama nejraději malovala Buddhu a podobné východní motivy. Rodina se hodně stěhovala, nakonec se vrátili do Čech. Nedlouho po válce tatínek zemřel, matka se vrátila na Slovensko a Květa zůstala sama. Přitahovalo ji divadlo, také kvůli penězům, a v roce 1946 začala hrát v Českém Těšíně. Téhož roku byla přijata na brněnskou konzervatoř. Pokračovala studiem na Janáčkově Akademii Muzických Umění, které zakončila v roce 1950.

VIDEO: Proč si před smrtí znepřátelila Harapese? Řekla o něm, že je „teplej“!

Video
délka: 01:53.27

Fialová vs. Harapes: Neutíkej, baleťáku! Málem ji srazil k zemi! David Turek, Petr Soukup

V 50. letech Květa prošla několika divadelními angažmá – v Opavě, Českých Budějovicích či Kolíně. Tam se coby jednadvacetiletá elévka poprvé provdala za tamního dramaturga. Jejich soužití však trvalo krátce. „Pro mě to bylo od začátku hrozné! Mou vinou. Manžel nebyl žádný zločinec, jen si chtěl v tom manželství tak normálně chlapsky existovat,“ vzpomíná Květa, která se od prvního chotě raději utekla a odstěhovala se na půl roku do márnice, než s novým angažmá – ve slovenském Martině – získala vlastní byt.

Druhého manžela, režiséra Pavla Hášu, poznala v roce 1957 a o dva roky později se vzali. V roce 1962 se jim narodila dcera Zuzana. Jejich manželství Květa označuje za krásné, především díky velké míře tolerance obou.

Paradoxně přes svůj odtažitý postoj k mužům, respektive k jejich živočišným potřebám, byla Květa vnímána jako sex symbol své doby a považována za jednu z nejkrásnějších českých hereček – českou Elizabeth Taylor. Díky své uhrančivosti byla předurčena k rolím vypočítavých žen, které se jí staly na dlouhou dobu hereckým šuplíkem.

Její životní rolí tohoto typu je bezpochyby postava barové zpěvačky Tornado Lou v Brdečkově a Lipského parodii na Divoký západ Limonádový Joe (1964). Protože neuměla zpívat, pěvecký part za ni nazpívala zpěvačka Yvetta Simonová. Podobné role si zopakovala i ve filmu Fantom Morisvillu (1966), komedii Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (1967) nebo v detektivce z cyklu Hříšní lidé města pražského Partie krásného dragouna (1970).

VIDEO: Odpustil Harapes Fialové před její smrtí?

Video
délka: 01:24.56

Konec nenávisti Harapese a Fialové? Tanečník vzkazuje: Květo, vše zapomenuto! DAVID TUREK, JAROSLAV BOUDA

Cizí jí nebyly ani šlechtičny, kněžnu si zahrála jak v Ostře sledovaných vlacích (1961), tak Babičce (1971). Slušný prostor jí poskytla i televize. Objevila se např. v seriálu Hříšní lidé města pražského (1968), Třicet případů majora Zemana (1974) nebo v záznamu slavného představení Divadla ABC Charlieho teta.

Její kariéra plynula bez větších propadů a s přibývajícím věkem měnila svůj herecký typ z osudových žen na zralé elegantní dámy, maminky a babičky. Taková byla hraběnka Thunová v parodii Adéla ještě nevečeřela (1977), maminka studenta Boba v Létu s kovbojem (1976), maminka Samková v Půl domu bez ženicha (1980) nebo babička v komedii století S tebou mě baví svět (1983).

Vše o herečce Květě Fialové čtěte ZDE >>>

Fotogalerie
34 fotografií