Kemr si vždy přál, aby po jeho smrti něco zůstalo. Zřejmě proto se rozhodl roztavit čtvrt kilogramu rodinných šperků a nechal z nich vyrobit mohutné zlaté matice a pozlatit ocelové šrouby. Ty pak společně s montéry, kteří v tu dobu pracovali na ocelové konstrukci Zlaté kapličky, zašrouboval do konstrukce.

„V prosinci v jedenaosmdesátém jsme pracovali na ocelové konstrukci ve více než třicetimetrové výšce pod střechou Národního divadla. Tehdy za námi přišel pan Kemr se zvláštním přáním. Poprosil nás, zdali by si tam nahoru nemohl něco dát,“ vzpomínal tehdejší montér Josef Svoboda.

Málokdo ale tušil, jaký poklad herec v Národním divadle zanechal. „Dneska to slyším poprvé,“ divila se před třinácti lety Kemrova dlouholetá kolegyně Blanka Bohdanová. Mnohé to ale nepřekvapilo. „Pepíček míval zvláštní nápady. Jednou se dokonce připravoval na smrt tak důkladně, že nějakou dobu spal v rakvi. Zlaté šrouby jsou ale trochu z jiného soudku. Divadlo miloval a udělal by pro něj cokoli,“ přiznala tehdy Helena Růžičková.

Josef Kemr na šrouby nechal vyrýt monogramy své ženy Evy Fouskové Kemrové, svého dlouholetého přítele Bronislava Choroviče a na třetím šroubu bylo jeho ctěné jméno. Herec nechal roztavit na tu dobu pořádný majetek. Na tehdejší peníze by čtvrt kila zlata vyšlo na 30 tisíc korun, což bylo kdysi pořádné jmění.  

Fotogalerie
13 fotografií