Renata Němcová si z úcty k předkům své příjmení nechala i přesto, že je vdanou paní. „Jsem na to hrdá, i všechny moje tři děti mají moje příjmení, domluvili jsme se na tom s manželem. Mám malé Němce, dva syny a dceru,“ říká Renata, která pracuje jako speciální pedagog, respektive logopedka a učitelka.

O psaní se prý nikdy nepokoušela. „V rámci studií jsem leccos napsat musela, bavilo mě to, ale co se týče literárních ambicí, ty jsem nikdy neměla,“ směje se. A prý ani nikdy nepřečetla všechny Boženiny knihy! „Řadu ano, ale všechny ne. I její pohádky, které čtu dětem, už musím překládat do současného jazyka.“

Za těch několik generací od spisovatelčiny smrti (zemřela v roce 1862) se prý v rodině vzpomínky poztrácely. „Není tam kontinuita přímého předávání informací, všichni zemřeli dříve, než svým dětem mohli něco vyprávět. Máme domněnky, názory, útržky vzpomínek předků. Prakticky nic víc, než co se dočtete v dopisech, knihách,“ dodává Renata Němcová.

 

Fotogalerie
6 fotografií