Vyletěl začátkem 70. let jako raketa. Byl všude – v rádiu, v televizi, na deskách. A po pár letech shořel jako papírový čertík. „Byl jsem podobný Gottovi a všichni mě chtěli. Až s odstupem času si člověk uvědomí, že to vlastně byla moje zkáza,“ zhodnotil to později.

„Podobný hlas barvou i témbrem a podobný způsob interpretace jako má Karel je mi daný a vrozený, s tím, bohužel, nic nenadělám. Když jsem se snažil dostat do jiné polohy, nebylo to ono, protože jsem se v ní necítil dobře,“ tvrdí.

Jeho fanoušci, a nebylo jich málo, vinili ze všeho lidi kolem Gotta. Prý se ho snažili zničit, aby mistr neměl konkurenci. Proti této fámě ale mluví fakt, že ho Gott sám přizval ke spolupráci a jeho kmenoví skladatelé pracovali i pro nadějného mladého zpěváka...

Faktem ale je, že »nový Gott« se nenarodil jako Bartoň, ale jako Jiří Šeda. Jméno si změnil proto, aby nebilo do očí, že jeho otec Jaroslav Šeda šéfuje tehdy hlavnímu hudebnímu vydavatelství Supraphon. A jisté je i to, že synova kariéra začala skomírat, když on mocnou funkci opustil...

Hvězda padala dolů

Bartoň se i dnes odmítá o nějakém komplotu bavit. Na pokles jeho popularity prý mělo vliv hlavně to, že neměl kvalitní repertoár, natož hity. U lidí si ale také hodně ublížil svými angažovanými písněmi a nadšeným vystupováním v Sovětském svazu.

Zkrátka v životě to dopadlo stejně, jako při konkurzu na tehdejší filmový trhák Hvězda padá vzhůru. Bartoň se zúčastnil, s Libuškou Šafránkovou dospěl až ke kamerovým zkouškám, ale nakonec hrál hlavní roli Gott. Dodnes pár Bartoňových skalních fanoušků tvrdí, že byl daleko lepší zpěvák než Mistr a spiklenecky si sdělují, kde by svého zapadlého idola mohli vidět.

Naposledy ale vypátrali jeho vystoupení před několika lety s roudnickým orchestrem. A tak by brýlatého pána s podstatně prořídlejší hřívou vlasů mohli spíš než na pódiu zastihnout na setkání příznivců bonsají. Jako nadšený pěstitel pro ně totiž vyrábí mističky. Jestli si při tom zpívá jako slavík, není známo.

Fotogalerie
15 fotografií