O tom, jak se roli v Nemocnici a nabídce režiséra Oldřicha Dudka urputně bránila, Janžurová, zavzpomínala v knize Včera, dnes a zítra. „Já si přečetla scénář a brala zpátečku. Říkala jsem mu: ‚Pane režisére, tohle já hrát nebudu, to je zlá ženská, hloupá, udavačka, navíc sestra z nemocnice, to už by mě nikdy nikde vůbec nevzali ani na ošetření!‘ Takhle úplně primitivně jsem cítila, že to pro mě je nebezpečná role, že to vlastně hrát nechci, a postavila jsem si hlavu,“ říká herečka.

„Pan režisér se za mnou vrátil za tři neděle a svěřil mi, že Jaroslav Dietl měl hroznou radost, když slyšel, že bych Huňkovou měla hrát já. A rozhodl se, že postavu ještě víc rozepíše. Přinesl mi další scénáře. Souhlasila jsem, že si to tedy přečtu znova. Jenže když jsem si ty další díly přečetla, zase jsem si říkala, že je to nic moc,“ směje se Iva.

„Na zájezdě s divadlem jsem se s tím svěřila kolegům, že mám tuto nabídku, že jsem v takovéhle situaci a že roli rozhodně odmítnu. To bylo krátce před tím, než jsem se měla definitivně vyjádřit – pan režisér mi dal termín do pondělka do osmi hodin do rána, ať se rozhodnu, že pak odchází podepsat obsazení do televize. A kolega Jiří Pleskot mi tehdy na tom zájezdě domlouval: ‚Holčičko, to si dobře rozmysli, to je důležitej režisér pro tebe v divadle. A já ti garantuji, že on se na tebe naštve a už u něj nebudeš hrát.‘ Takže já jsem ráno za pět minut osm volala k Dudkům a říkala jsem: ‚Pane režisére, tak já to teda vezmu, ale jenom proto, abyste se na mě nenaštval a dal mi ještě na divadle nějaký role,“ dodává herečka. Nakonec se Nemocnice stala jejím nejdůležitějším seriálem...

Fotogalerie
15 fotografií