9°C
„Po představení se šel večer osprchovat a pak jako vždy usedl před zrcadlem ve své herecké šatně. Ráno našla divadelní uklízečka už jen bezvládné tělo,“ vzpomíná Zdeněk Troška s tím, že mu bylo pouhých 63 let. Osudným se mu stal náhlý masivní infarkt.
Původně vyučený brašnář, který se přes krátkou etapu v chebském divadle stal uznávaným bardem Divadla pracujících ve Zlíně – a posléze i jeho uměleckým šéfem –, se s Helenou Růžičkovou setkal již před natáčením Slunce, seno. A notoricky známou roli dostal právě díky ní. „Když jsme se radili, koho vybrat za jejího partnera, vzpomněla si, že nedávno něco točila v televizi se Stanislavem. A ukázala mi jejich společnou fotku. V mžiku bylo rozhodnuto,“ dodává režisér. I když Tříska hodně točil a hrál v Praze, stále žil ve Zlíně, který považoval za svůj, přestože se narodil v Plzni. Moravské město prostě adoptoval, protože tu hrál, šťastně se tady oženil a narodil se mu zde i syn. Rodinná idyla ale bohužel dostala vážné trhliny. Paní Třísková onemocněla a předčasně zemřela.
Po její smrti byl Stanislav tak otřesen, že nechal dospělého syna ve Zlíně a na krátký čas se přestěhoval do Prahy. „Asi myslel, že se v novém prostředí odreaguje a přestane myslet na ztrátu, která ho potkala. Stýskalo se mu ale tak moc, že se zase rychle vrátil zpátky,“ vypráví Troška. Zlín Třísku přijal zpět s otevřenou náručí. Nikdo netušil, že herci zbývá velmi málo života…
