Vím, že jste po nemoci, ale cítím z vás vitalitu a ohromnou energii, cítím to správně?

„Ale jo! Myslím… tedy vím, že mám velkou chuť pracovat!“

Jak jste na tom zdravotně?

„Hlava poslouchá, jen tělo někdy blbne, takže si musím dávat pozor, abych třeba neupadl a neublížil si ještě víc. Byl jsem sice nabádán lékaři, abych zvolnil své životní tempo, ale nemysleli to duševní, pracovní, bylo to varování určené pro mou fyzickou skořápku.“

Troufl byste si ještě před kameru?

„Jo, ale nesměl bych tam moc chodit! (smích) Najít takovou roli, kde bych byl třeba jen v kolečkovém křesle. Ale i takoví dědci jsou, a není nás zrovna málo. Jen, jak se dívám na tu současnou produkci, bez jakýchkoliv urážek, celá tahle doba přinesla něco úplně jiného, než na co jsme byli zvyklí.“

Smutný Vladimír Brabec: Vypekli ho z Ulice? Na slíbený návrat čeká marně!

Co máte na mysli?

„Nebudu kolem toho chodit, říká mi to celá řada lidí. Naše povolání, myslím tím kulturu, se zamerikanizovalo. Vidím samé šílenství, kbelíky krve. My jsme předtím se scenáristy a dalšími také dokázali udělat dobré filmy, které se dodnes promítají, a nemusela tam být ani kapka krve. Šlo jen o to namáhat trošku hlavu. Nemusejí hned létat kulky z revolveru.

Po smrti vaší paní jste se odstěhoval z Prahy. Změnil se vám život hodně?

„Šel jsem ven, jsem u dětí. Risk je všechno, i když bydlíte v ulici, kde koukáte jen na zeď naproti. Protože nepracuju a nemám tu zeď, tak koukám do zeleně a mučím se, že nepracuju. Vím, že mám léta, nastoupila nová generace, to všechno chápu… Ale jestli někdo někdy řekl, že stáří je krásné a šťastné, musím říct, že je to naprostá hovadina. Člověk, který byl zvyklý dělat od rána do noci, musel přemýšlet, byl živočišný, dravý, tak potom, když přijde do toho klidu, sice pěkného, ale dlouhého, tak se trošku škvaří…“

Máte koníčka? Třeba zahrádku?

„Zahrádkaření bych dělal, ale nemůžu se ohýbat! (smích)“

Vladimíru Brabcovi alias majoru Zemanovi se zhroutil svět: Manželku zabila mrtvice!

Starají se o vás?

„Starám se o sebe a starají se o mě děti. Mám krásnou, dobrou rodinu.“

Co plánujete na zbytek léta?

„Léto už je za námi, zemědělci si pospíšili. (smích) Budu koukat, abych byl zdravej, a budu čekat na nějakou další roli, aby si nemysleli, že jsem už nepoužitelný. Těším se, že ještě nějakou práci udělám a že si na mě ještě někdo vzpomene.“