7°C
Derniéra Našich furiantů byla zároveň i vaším posledním představením v Národním divadle.
„Ano, je to tak. Lojza Švehlík zdědil před devíti lety roli po Josefu Vinklářovi a já dostal tu jeho. Teď jsme se s diváky rozloučili. Už se tam asi nikdy nepodívám.“
To jste to ani nezapil?
„Ne, hned po představení jsem odešel. Potřeboval jsem si to srovnat sám v sobě.“
Cítím, že máte vyhazov z Národního stále v sobě.
„Hlavně vyhazov mé ženy Antonie Talackové. Kdyby mi pan Špinar nedal výpověď rovnou při našem prvním setkání, tak jsem mu ji dal sám! Kvůli Toničce. Předešel mě jen asi o dvě minuty.“
Vypadá to, že nemáte nového ředitele činohry rád.
„Nedivte se. Asi by to bylo jiné, kdyby přišel někdo, koho si jak lidsky, tak profesně vážím. U pana Špinara to tak není. Nerozumím jeho koncepci divadla. Roli Smítka v chystané premiéře Sen čarovné noci nabídl Lexovi Pyškovi. Když to nevzal, dal ji Evě Vrbkové! Ve hře bratří Čapků Ze života hmyzu hraje nejkrásnější motýlici Karel Dobrý. To je na mě moc.“
Co vám na Danielu Špinarovi nejvíc vadí?
„Nemám rád lidi arogantní a povýšené, kteří neumějí jednat s ostatními. Rád bych upozornil na to, že na postu ředitele činohry Národního divadla by měl být člověk vyzrálý a schopný. Pan Špinar podle mě nemá žádnou pevnou a jasnou představu.“
Je to nejen šéf, ale i režisér.
„No právě. Mám za to, že režisér má prostřednictvím herců pracovat především pro autora. Ne strhávat pozornost za každou cenu na sebe. Exhibicionismus režiséra je podle mě naprosto nepřípustný.“
Kde teď působíte?
„Mě i manželku oslovilo Divadlo na Vinohradech. Jsme na tom lépe než jiní kolegové, které pan Špinar vyhodil.“
Například?
„Sabina Králová dělá v telefonní společnosti. Taková krásná ženská! Kateřina Holánová, kterou znají diváci ze seriálu Ulice, je sama s dcerou. Samoživitelka, a přesto raději sama z divadla odešla!“
V dubnu vám bylo padesát. Bilancujete?
„Ani ne. Jsem vlastně rád, že jsem se tohoto věku dožil. Když se vracím v myšlenkách, vím, že už jsem překonal ledacos. V mládí jsem bojoval se závislostí na alkoholu. Jako kluk z menšího města jsem totiž nezvládl přechod do velkoměsta Brna. Trochu mě to zaskočilo a žil jsem dva roky hodně rychle. Dokonce jsem se pokusil o demonstrační sebevraždu. Naštěstí jsem se z toho dostal.“
Vím, že pro vás hodně znamená rodina. Jak se teď soukromě máte?
„Když pominula existenční nejistota, pochopili jsme s manželkou, že přestálá situace naše manželství utužila a vztah prohloubila. Je to možná paradoxní, ale osudu je třeba poděkovat. Já osobně se momentálně po padesátých narozeninách cítím dobře po všech stránkách. Největší štěstí spatřuju v dětech, které jsou tím nejdůležitějším. Šťastná rodina je pro mne přednější než exhibicionismus na kterékoli scéně.“
Kdo je Daniel Špinar?
Daniel Špinar (36) je divadelní režisér, nyní i šéf činohry Národního divadla. Do povědomí lidí se zapsal především tím, že ještě před nástupem do funkce vyhodil několik herců, jako je právě Igor Bareš, Hana Igonda Ševčíková (46) a Miluše Šplechtová (58).
