Skalski se narodil 4. února 1966. Jeho otcem byl divadelní a filmový režisér Otakar Skalski. I přes slibný start a studia na DAMU se ale Bolek herectví nevěnoval. V roce 1989 založil westernový Ranč Málkov, který však nedávno lehl popelem.

„Že jsem se nevěnoval herectví, mi ale líto není. Člověk by měl jít za tím, co ho baví. Možná by mě to bavilo taky, ale ta profese mě nelákala tolik jako koně, mít ranč, něco vlastního, co můžu budovat,“ říká dnes, a z Afriky posílá svým fanouškům pozdravy. "Já to slavím v Jihoafrické republice. Ale bez Krejčíře. Užíváme si tu tepla," směje se škodolibě při pohledu na teploty v Česku.

Skalski brázdí Afriku na motorce
Skalski brázdí Afriku na motorce
Autor: archiv Boleslava Skalskiho

Skalski Afriku projíždí na motorce. "Je tu jedna z top 10 silnic světa, Rote 62," říká vášnivý motorkář.

Video
délka: 01:53.77
720p 480p 360p 240p

Našli jsme Pištu z Chalupářů! Jak dnes vypadá a co dělá? Petr Macek, Jan Jedlička

Loni, když Blesk multimediálním projektem 40 let s Chalupáři připomínal výročí populárního seriálu, poskytl velký vzpomínkový rozhovor!

*Bolku, poznávají ve vás ještě lidé Pištu?

„Poznávají, a já se většinou prásknu, že správně. Nepamatují si mě jen z Chalupářů, hrál jsem asi v třiceti různých titulech. Starší generace má v paměti i Rodinnou poštu, kterou režíroval můj táta, nebo Bouřlivé víno, což byl takový můj herecký vrchol.“

*Proč jste s herectvím skončil?

„Nechtěl jsem být slavný, chtěl jsem se věnovat něčemu jinému. Dnes mám ranč, a to je věc, po které jsem toužil. S hraním jsem skončil po revoluci, když jsem se dostal na DAMU. Z té jsem odešel, protože jsem se v tu dobu oženil. Pak jsem byl ještě rok v divadle, dnešním Divadle Járy Cimrmana na Žižkově. Tehdy to bylo Studio Bouře, dělali jsme tam pár her. Po revoluci lidé přestali mít zájem o kulturu, peněz na divadlo moc nebylo, takže i já jsem se začal živit různě.“

*Do Chalupářů jste se dostal jak?

„To byla náhoda. S panem režisérem Františkem Filipem jsem už předtím dělal na třídílném cyklu volných pokračování Bližní na tapetě. Bylo to o trampotách rodiny s dítětem. On si na mě potom vzpomněl, když se točili Chalupáři, tak mě vzal i do nich.“  

*A celkově k filmování?

„Táta i strejda byli režiséři, Otakar Skalski a Štěpán Skalski. Táta sice vždycky říkal, že dalšího filmaře v rodině nechce, prý za žádnou cenu, jen přes jeho mrtvolu, ale když mi bylo asi čtyři a půl roku, byla se mnou máma v mlékárně, kde zrovna nakupovala i Anička Kohoutová, castingová režisérka. S mámou se znaly, ale tenkrát si jí nevšimla, ale viděla mě, a vykřikla: Jé, to je krásný chlapeček. Což sem byl tenkrát. (smích) Nechceš přijít na konkurz? A vzhlédla a uviděla moji maminku. Ne že bych na tom konkurzu nějak vynikal, ale hodně jsem si pamatoval. Dokonce i texty ostatních herců, takže jsem jim napovídal, což všechny rozesmálo, a vzali mě.“

*Jak na tuto etapu a třeba na Chalupáře vzpomínáte?

„Byla u toho legrace. Skamarádili jsme se s místníma klukama, lítali spolu. Nejlepší bylo, když se natáčel díl s výlovem rybníka, žádní tam samozřejmě nebyli, takže se navezli, a my je mohli chytat rukama, páč byli ještě zblblí. Nebo když přivezli to staré auto, pragovku. Mě zajímaly auta od útlého dětství, takže jsem byl jako u vytržení. Škoda že tenkrát nebyly mobily ani foťáky, nemám památku. Táta měl aerovku, což byl už tenkrát přežitek, páč všichni chtěli škodovku oktávku nebo embéčko, takže tím způsobil spoustu úsměvů, když mě tam přivezl tím naleštěným autem s otevřenou střechou. On navíc nebyl moc dobrý řidič, takže byla legrace, když couval.“

*Vaší nejslavnější scénou je, když vám Mahulena Bočanová ukradla koloběžku. Jak jste na ni hleděl mimo natáčení?

„S Mahulenou jsme kamarádi dodnes. Stropili jsme spolu hroznou spoustu alotrií. Ta koloběžka, kterou mi zlodějka Mahulena ukradla, mě strašně bavila! Takže teď jsem od kamarádů dostal novou, a tu mi nikdo nevezme!“

*Hrál jste syna Luby Skořepová a Otto Lackoviče, seriálového cikánského páru. Vnímali vás tak potom i v civilu?   

„Jistě, byl jsem pak oblíbený u cikánů v celé Praze! Hrál jsem později cikána ještě jednou, jmenovalo se to Ztroskotání, se Sagvanem Tofim v Ostrově nad Ohří. Parta cikánů se setkala s partou vodáků, napadali se, ztratily se tam nějaké peníze, mysleli si, že to byli cikáni, ale nebyli jsme to my… Dodneška mě poznávají starší Romové, i když přijdou k nám do hospody. Kamarád Rom měl tátu, který si mě pamatoval, tak ten mě pak ochraňoval.“

*Vydělal jste si jako dětský herec hodně peněz?

„Strašně málo. Našim jsem vydělal na barevnou televizi! Byla to asi stovka za den. Ale dostávali jsme i diety, když se jezdilo ven.“

Fotogalerie
8 fotografií