Růžičkovy problémy začaly prasklým vředem na dvanácterníku. Došlo k tomu v bytě samotné Heleny v den, kdy měla se synem odjet na zájezd na Slovensko. „Jirka zkolaboval mezi dveřmi od záchoda a zapříčil se tam. Když ale přijela záchranka, saniťáci ho nedokázali naložit a vynést z bytu. Tak byl tlustý. Čekalo se proto na hasiče, ale než dojeli, Jiřího stav už byl kritický,“ vzpomíná Růžičkův kamarád.

Růžička pak následně trávil čas střídavě po nemocnicích a v péči své matky. „Jirku v nemocnici ve Slaném chodilo denně obracet šest hasičů. Dávala jsem jim tisícovku denně. Byl tam skoro čtvrt roku. Personál ho neuzvedl,“ potvrzovala i Růžičková. Bohužel následovalo několik mrtvic, infarkt, několik dalších kolapsů... Pak byl přeložen do nemocnice v Plzni a nastalo něco, čemu se snad nedá ani věřit.

„Jirkův stav se v plzeňské nemocnici prudce zhoršil. Po mrtvici nemohl mluvit a jen psal, měl tracheotomii. A později nám psal, že když jsme odešli, v noci chodila jedna zdravotní sestra a cpala mu buničinu do hadiček, které přiváděly kyslík a potřebné léky. Prý to dělala proto, že jsem kandidovala za KSČM do Senátu, a říkávala mu, že její rodiče trpěli a umírali v komunistickém lágru a tvoje máma za ně kandiduje, tak ty taky chcípneš,“ vyprávěla šokující příběh sama Růžičková, která svého syna přežila o tři roky.

Fotogalerie
3 fotografie