8°C
U Vladimíra Menšíka nemá cenu bavit se o tom, jestli příliš drmolil, nebo mu bylo dokonale rozumět. V jeho případě se jednalo o chrlič, který toho ze sebe potřeboval dostat co nejvíce.
A když mu třeba někdy nebylo rozumět, tak to nebyla vada, ale styl vyprávění. Měl zvláštně postavenou bradu a masité rty, které byly nepřehlédnutelné, a také se specificky smál. Skoro až nejistě, ostýchavě, jako by si nebyl jistý, zda bude mít jeho vtip úspěch.
Když pánbůh rozdával talent, on si šel několikrát. Jak pro ten komediální, tak dramatický. A rozdával ho s nesmírnou láskou, pokorou a radostí. Proto od něj ani případné sprosťárničky nevyzněly vulgárně. Myslel to čistě, chtěl pobavit.
Obdivuji ho, a kdykoliv se s ním něco vysílá, koukám se a zkoumám, kde to bral. Člověk jako on tu chybí a obávám se, že už ho nikdo nikdy nenahradí.
Zajisté mluvíš o sobě, protože já se za obecního de.bila nepovažuji 
.
