9°C
Touhu zahrát si v některém z Troškových filmů dostal Gott hned po premiéře pohádky Z pekla štěstí 1 (1999). „Připíjeli jsme si na její šťastný vstup do kin. A číši pozdvihl i jeden z hostů premiéry, Karel Gott. A tehdy řekl: Jak rád bych si někdy v takové pohádce zahrál! Nevím, jestli žertoval, ale ta jeho slova jsem si připomněl o dva roky později, když jsem se zamýšlel nad obsazováním druhého dílu,“ zavzpomínal režisér Troška. Kolegové ze štábu nechápali, jakou mu chce dát roli. „Odpověděl jsem jim: Lucifera a Pánaboha. Nevěřili mi, dokud jsem nevzal telefon a nezavolal mu. Všichni tvrdili, že mě požene! To se ale nestalo,“ dodal Troška.
„Byl jsem moc rád, že si konečně zahraju někoho jiného než sama sebe. Pan režisér mi přivezl scénář domů a několikrát jsme se nad textem sešli a vše prodiskutovali. Následovaly zkoušky kostýmů a masek a na začátku září jsme se sešli v pekle,“ zavzpomínal Gott. Dekorací pro peklo se stala ruina bývalého kostela v Kočově u Tachova.
Negativním prvkem natáčení pekelných scén byla zima. „Natáčení nebylo zrovna příjemné. Točili jsme osm nocí někdy v polovině září, kdy teplota klesala k nule. Ale nestěžoval jsem si,“ prozradil Gott. Naopak vedro v kostýmu „pána pekel“ bylo Slavíkovi během natáčení scén na zámku v Telči.
Zájezdy Němců
Ale zpět do pekla. „Hned první noc přijely do Kočova dva německé autobusy plné Karlových fanynek a fanoušků a ti volali: Unser Karl, unser Karl! Fotili si ho a žádali o podpis. A on jim všem vyhověl,“ zavzpomínal Troška.
Druhou noc přijelo autobusů pět a celý štáb musel požádat o pomoc tachovskou policii! „Poslední den natáčení byla sobota, točili jsme už odpoledne nějaké záběry pod lesem a všude kolem dokola bylo lidí jako na pouti. Dokonce i Vietnamci se stánky, prodávali grilovaná kuřata, svařák a flanelové podprsenky,“ vyprávěl režisér.
Kde bylo peklo?
Zříceniny kostela sv. Jana Křtitele se nacházejí nedaleko obce Kočov, přibližně 7,5 km východním směrem od Tachova. Pravděpodobně už v 11. století tam stával kostel. V letech 1728-32 na jeho místě vyrostla barokní svatyně sv. Jana Křtitele, kterou nechali postavit Sinzendorfové. V 18. století v rámci reforem Josefa II. kostel zrušili a během několika desítek let se proměnil v ruinu.
zato tu jeho kopretinku Ivanu nemusím vůbec 
