Dráha královny ledu započala na zimním stadionu na pražské Štvanici. Áje bylo teprve sedm let, když začala s tvrdým tréninkem. Na led vstávala za tmy ve čtyři ráno, pak do školy a znovu na trénink. V sedm večer padla únavou a druhý den nanovo. Tvrdý dril, který jí "naordinovala" maminka, se vyplatil, v sedmnácti letech (1949) se poprvé stala mistryní světa a o rok později titul obhájila.

"Maminka udělala nějaký placky a čajíček jsem měla nebo kakao nebo něco takovýho a šly jsme na led a to byl otevřený stadion a zima, dávaly jsme noviny do bruslařských bot, jestli si dovedete představit, protože noviny jsou teplý", řekla v rozhovoru pro BBC.

Komunistický režim chtěl využít mimořádného talentu mladé krasobruslařky a  rozhodli se poslat Áju do Sovětském svazu, aby zde trénovala začínající bruslaře.  "Vůbec tam neměli bruslaře, krasobruslení tam bylo v plenkách, Pro ně bylo strašně důležitý, aby bruslaři vyhrávali jako hokejisté."

Psal se rok 1950 a Ája nechtěla skončit s aktivní kariérou a trénovat v Rusku. V jejím rozhodnutí ji podporovali i rodiče, především otec, který Áju tehdy vyzval k emigraci. "Tatínek mě vzal na Karlův most, protože se bál, že jsme doma odposloucháváni, a tam mi řekl: Ať už titul, (rozumějme titul mistryně světa v krasobruslení v Londýně v roce 1950) obhájíš, nebo ne, zůstaň tam."

Ája skutečně po získání druhého titulu sama opustila Českou republiku a vrhla se na dráhu profesionální hvězdy v lední revue.

Osamocená hvězda

Teprve tehdy jí došlo, jaké nebezpečí museli její rodiče doma podstoupit. Po příchodu do Spojených států působila v nejlepší revue. Měla sotva devatenáct a byla hvězda se zástupy fanoušků u šaten. Užívala si to, jenže potom ji čekal návrat do hotelu, kde byla sama.

"Cítila jsem se unavená, toužila do sebe nalít horký čaj, vlézt si do postele a spát až do časného rána," říká. „Vydatný spánek byl pro mě ale nedostižný sen. Moji noční běsi mi nedovolili spát, pohrávali si se mnou. Vzpomínala jsem na maminku s tátou a vyčítala si, že rozdělení rodiny je má vina," vzpomíná Ája.

Odchod otce

Její situace se zlepšila v době, kdy za ní do USA přijela maminka. Život se pro Áju stabilizoval. Po několika letech se za nimi dostal i otec. Tady ale rodina za dceřin úspěch zaplatila nejvyšší daň. Po třech měsících v Americe tatínek oznámil ženě a dceři, že se vrací domů. Neovládá řeč, vše kolem něho je příliš hektické a neuchopitelné. Svět, v němž se tak výborně dokázala etablovat jeho žena a dcera, je pro něho nepřijatelný. To bylo naposledy, co se viděli jako rodina. Po revoluci přiletěla po letech do Prahy a zamířila okamžitě k tatínkovu hrobu.

Životní láska

V Americe Ája Vrzáňová našla i životní lásku. V New Yorku potkala Čechoameričana Pavla Steindlera, jenž byl majitelem šesti restaurací a vynikající šéfkuchař. "První tři měsíce našeho vztahu jsem jela na velice náročné turné," vypráví Ája. "Do každého města, kam jsme přijeli, mi Pavel poslal ohromnou kytici!" V roce 1969 se za Pavla provdala, po 18 letech manželství Steindler podlehl rakovině.

Smrt dcery

V osmatřiceti jí krátce po porodu zemřelo jediné dítě, holčička. Po smrti dítěte učila maminka Áju Vrzáňovou bolestnou pravdu přijmout. Donutila ji zvednout se v porodnici z postele, dojít do pavilonu zdravých novorozenců. Ája tam stála vedle své maminky a musela se na zdravá mimina dívat. Maminka jí tehdy vysvětlila, že jedině takovým přímým způsobem může svou bolest zvládnout. Jen tím, že do ní půjde natvrdo. Už nikdy jiné další děti neměla...

Návrat domů

Po pádu komunistického režimu se legendární krasobruslařka vrátila domů. Tedy jen na krátké návštěvy a vánoční svátky, které tráví u své nejlepší přítelkyně Svatavy Chalupské. "Z rodiny už nikoho nemám, všichni odešli. Ale manžel je nejenom na Štědrý večer, ale pořád v myšlenkách se mnou, a tak to bude navždy," říká dáma s velkým D.