9°C
Když jela Popelka s představitelkou své nevlastní sestry Danou Hlaváčovou (69) na natáčení do Německa vlakem, zažily pořádný šok. „Za hranicemi se otevřely dveře a v nich se objevil tajemný člověk. Byl oblečený celý v bílém, na zádech měl kanystr a v ruce držel sprchu,“ vzpomíná představitelka Dory. „Vyvalily jsme s Libuškou oči a zíraly na něj. A jak jsme na něj zíraly, tak nás zdezinfikoval. Ale naprosto mlčky, nic u toho neřekl. Když to tam všechno prolil, tak nás zase zavřel a odešel,“ zní její sotva uvěřitelná historka.
„S Libuškou jsme se na sebe dívaly, jestli jsme se už náhodou nezbláznily, jestli nemáme vidiny. Voda, co ležela na zemi, šplouchala a smrděla trochu jako kočičinec,“ dodává Hlaváčová. Ale jak už to tak bývá, i ty nejbizarnější příběhy mají své vysvětlení... „Pak jsme se dozvěděly, že to všechno dělali kvůli kulhavce nebo slintavce u žiraf v zoo ve Dvoře Králové...“
Režisér Václav Vorlíček (84) a další herci se o věcech »mimo kameru« velice rádi rozpovídali pro knížku Tři oříšky pro Popelku. Autoři Miroslav Graclík a Václav Nekvapil ji pojali jako příběh legendárního filmu a jeho hrdinů. Blesk přináší několik ukázek, stejně jako dosud nepublikované snímky Jaromíra Komárka, který byl oficiálním fotografem filmu.
Německá macecha uměla česky!
Jelikož film v roce 1973 vznikal v německé koprodukci, smlouva vyžadovala, aby do některých rolí byli obsazeni i němečtí herci. Režisér Vorlíček se rozhodl obsadit velmi zajímavé typy a jedním takovým byla i výrazně negativní postava macechy, kterou ztvárnila Carola Braunbock (†56). A tady Vorlíček zažil šok: Mluvila česky! To se velmi zamlouvalo její filmové dceři Doře Daně Hlaváčové, která německy moc nevládla. „Ukázalo se, že vyrůstala v Plzni, kde dokonce ještě chodila na obecnou školu. Její rodina pak byla v rámci Benešových dekretů odsunuta a mohli si vybrat, jestli půjdou do západního, nebo východního Německa. Jelikož měli příbuzenstvo na Východě, tak byli vystěhováni do okolí Drážďan,“ vypráví smutný osud macechy Vorlíček.
Moritzburg je hrobka
Interiéry se na Moritzburském zámku nenatáčely. „Je tam velikánský sál, který by se nám byl rozměry i hodil, ale měl tu vadu, že je celý vyložený černými koženými tapetami zdobenými zlatem, takže to tam vypadá jako v hrobce. Byla to beznadějná atmosféra a já trval na tom, aby ten sál byl krásný, rozjásaný a plný světla,“ vysvětluje Vorlíček, proč se interiéry točily ve filmovém ateliéru.
Drama na letišti
Přesuny z místa natáčení probíhaly jak automobily, tak vlakem, a dokonce i letadlem. Letecká doprava byla sice nejrychlejší, ale o to nebezpečnější. „Jednou jsme zažili opravdové drama, myslím, že to bylo 21. prosince, kdy jsme přistávali na letišti a nešel nám u letadla vysunout podvozek! Jak v prosinci mrzlo, tak tam asi nějak zamrzl a automaticky nešel vysunout. Až potom ho nějak posádka vysunula manuálně, ale nervy to byly. Přistáli jsme normálně, ale okolo byli nachystaní požárníci a záchranářské čety,“ vybavuje si dramatickou situaci herec Jiří Krytinář (67).
Menšík nejapně žertoval
Vladimír Menšík (†58) už trpěl velmi těžkým astmatem. Proto i v Německu často musel do nemocnice, aby mu píchli injekci. Všichni herci to věděli. A jednou Menšík udělal Šafránkové a Hlaváčové nemístný žert. „Seděly jsme spolu na pokoji, povídaly si a do toho se ozval telefon, kde bylo slyšet Vláďu Menšíka, jak lapá po dechu a sípá, že je mu špatně. Obě jsme s Libuškou vyletěly z pokoje a běžely k němu do pokoje, abychom mu pomohly. A Menšík tam seděl úplně v pohodě, bez jediného problému a říkal nám – co je holky, co se děje? A usmíval se u toho,“ vypráví Hlaváčová. „Koukaly jsme jak vyjevené a Libuška začala plakat, protože vám nervy pracují a ona byla hrozně fajn a citlivá holka. Já byla nas*aná a ona plakala,“ popsala.
Spáč Libíček
Únava a velké horko zavinily, že Jan Libíček (†42), který hrál preceptora, usnul při natáčení. „Točil se ples na zámku v Moritzburgu a on tam měl jen jeden záběr, ale bylo tam spousta tanečníků a světel, a samozřejmě tedy i horko, vedro, skoro nedýchatelno. Udělal svůj záběr, a jelikož se potil a byl vyčerpaný, tak si v té síni sedl, rozepnul si kostým, opřel se a usnul. My jsme točili dál, Vorlíček si toho nevšiml a druhý den nám řekl, že se díval na denní práce a vidí, jak kamera jede a švenkuje po sále a v záběru objevil chrápající Libíček,“ vyprávěl Pavel Trávníček (64).
to patřilo k roli 
