Kdy jste se dozvěděla, že máte sestru? „Věděla jsem to odmalička, protože Jiřinka namlouvala v rozhlase pohádky. Ale poprvé jsme se viděly naživo, když mi bylo deset a já jsem byla pozvaná k tatínkovi na narozeniny. Pak byla delší pauza. Jiřinka mě v podstatě vždycky ale vyhledala sama. Byla velice zaneprázdněná jako herečka. Divadlo pro ni bylo vším a já jsem to vždy respektovala.“

Chodila jste k ní i v posledních dnech jejího života?

„Ano, a bylo to pro mě moc těžké. V té době jsem věděla, že sama jdu za několik dní na operaci, ale nemohla jsem jí to povědět. To se nedá říct člověku, který umírá... Byla v tak zbědovaném stavu...“ (zaleskly se jí oči)

Vnímala jste, že odchází?

„Jiřinka byla pod prášky a chvílemi už bohužel nebyla soudná. Už to byl úplně někdo jiný. Když člověk nemůže jíst a bere jen léky, tak ho to změní.“

Starala se o ni i Jana Svítivá, kterou ustanovila univerzální dědičkou?

„Střídaly se u ní nonstop čtyři pečovatelky, protože to byla péče na čtyřiadvacet hodin. Paní Svítivá se o ni starala v Malenicích a musím říct, že té jsem do oka nepadla. Od prvního okamžiku, kdy jsem tam byla na návštěvě, jsem věděla, že mě neměla ráda.“

Video
Video se připravuje ...

Zprávy: Nejsmutnější pohřeb v ČT a nenávist nad hrobem Jiráskové! redakce Blesk TV

Měla pocit, že jste její sokyně?

„Ona to tak brala. A já jsem pořád pátrala, proč to tak je. Nebudu ale v souvislosti s její osobou mluvit o všem, protože by se to nehodilo.“ (odmlčela se, napila a navrhla změnu tématu)

Měla jste příležitost se se svou sestrou rozloučit?

„Viděly jsme se naposledy, než jsem šla na tu operaci. Po ní už jsem tušila, že je to s Jiřinkou strašně zlé. Volala jsem jí proto z nemocnice a asi u ní byla paní Svítivá, takže mi ten telefon vytípla. (zklamaně) Ale nemohla jsem nic dělat, protože jsem byla upoutaná na lůžko v nemocnici.“

Pozvala vás paní Svítivá na pohřeb?

„To mně zavolala, protože měla na mě mobil, to jo. Dál to komentovat ale nebudu. To si musí se svým svědomím vypořádat sama.“

Paní Jirásková chtěla být pohřbena v Malenicích?

"Bylo to její rozhodnutí. Přestože jsme s Jiřinkou chodily na Olšanské hřbitovy v Praze, kde je hrob našeho tatínka. Tam jsme spolu vždy chodily na Dušičky. Ráda si tam s tatínkem promlouvala, a proto jsem si myslela, že bude pohřbená tam. Ale její přání bylo spočinout po boku pana Podskalského.“

Audience u královny

„Když jsem k ní přišla poprvé do bytu, seděla ve svém křesle, pila koňáček, kouřila cigárko a vypadala jako královna. A já jsem si i připadala, že jsem na audienci u královny,“ vzpomíná Petra na setkání se svou nevlastní sestrou Jiřinou.

„Potom jsem první ostych už překonala. Ale ten první dojem byl opravdu takový. Byla to přece jen velká herečka,“ dodává.

Proč dědila Svítivá?

Jiřina Jirásková neměla děti ani manžela. Životního partnera Zdeňka Podskalského (†70) pochovala již v roce 1993, a proto všechen svůj majetek odkázala hospodyni Janě Svítivé, která se starala o vilu v Malenicích.

Univerzální dědička tak po smrti herečky získala polovinu domu v Malenicích, hereččiny nemalé úspory, briliantové šperky v odhadované hodnotě 1 milion korun a kompletní vybavení bytu na Vinohradech včetně perských koberců a cenných obrazů. Jen právo na byt v Kouřimské ulici na Vinohradech nevybojovala, protože byl obecní a je v majetku městské části Praha 3.

Byla jste na pohřbu v Malenicích?

„Byla, ale bohužel tam bylo hrozně málo jejích kolegů. Bylo to pro ně daleko. Navíc byl nepředstavitelný mráz, i mně tam lékaři zakázali jet. Byla jsem prakticky čtrnáct dní po operaci, ale musela jsem tam jet. Chtěla jsem Jiřinku doprovodit. Pak byla smuteční hostina, ale mně nebylo skutečně dobře a chtěla jsem se s ní jenom rozloučit. S nikým jsem tam ani nekomunikovala. Bylo to velmi tristní.“ (smutně se odmlčela)

Univerzální dědičkou se stala paní Svítivá. Mohla jste si vzít alespoň něco na památku?

„Víte, já jsem keramička, a protože Jiřinka nechtěla, abych jí na Vánoce něco kupovala, tak jsem jí dělala betlémek. Ten měla jako ředitelka vinohradského divadla na stole a každé Vánoce jsem jí přidělala další figurky. Ale ani to jsem nedostala na památku. Jiřinka jí věřila, ona se starala už o pana Podskalského, pečovala o její vilu. Jiřinka jí plně důvěřovala. Bylo to její rozhodnutí.“

Nechtěla jste si vzít alespoň Amálku, jejího buldočka?

„Nebylo mi to dopřáno, i když pejsky miluju. Bylo to předem už tak dohodnuté. Protože Jana Svítivá toho pejska Jiřince koupila. Pořídila jí ho s tím, že Jiřinka už byla tenkrát dost nemocná a říkala: Vždyť je to blbost! Může se stát, že mě Amálka přežije! A Jana jí ho koupila tedy už s tím, že kdyby se jí něco stalo, že její tchyně v Malenicích se o toho pejska postará. Takhle to bylo domluvené. Já bych si ji byla velice ráda vzala. Pro Jiřinku byla jako dítě, a tak myslela dopředu už i na to, co s ní bude, až zemře. Nikdy nenechávala nic náhodě.“

Proč Jirásková sestru tajila?

O tom, že má Jiřina Jirásková sestru, se až do její smrti a pohřbu, kdy se na rakvi objevil věnec se stuhou od ní, prakticky nevědělo. I v jejím profilu na Wikipedii stojí: „...otec se podruhé oženil a měl její nevlastní sestru Petru (od té neteř Aneta), se kterou se ale nestýkala.“

To ovšem zdaleka není pravda! „Byly jsme si sestry vzácné, ale měly jsme k sobě velkou důvěru. Mohla jsem jí svěřit své problémy a ona mně ty své,“ objasňuje Petra Jandová. Spolu prý chodily třeba na tatínkův hrob, vždycky na Dušičky.

A má i své vysvětlení pro to, proč se o ní Jirásková za svého života nikdy pořádně nezmínila. „Jiřinka o rodině mlžila celý život. My jsme se na tom takhle i domluvily. Ona nechtěla, aby to soukromí vyplulo na povrch. Přestože o mně nemluvila, tak se o mně moc hezky rozepsala v jedné knize. Bylo to tak asi lepší pro nás obě...“

Jak vznikal rohovor?

Už při prvním setkání s Petrou Jandovou jsem získala pocit, že jde o stejně noblesní dámu, jako byla Jiřina Jirásková sama. A to také při téměř hodinovém povídání potvrdila. A přestože svět o její existenci dlouho nevěděl, podle toho, jak láskyplně o sestře mluvila, mi bylo hned jasné, že nemluvím s nějakou potřeštěnou slavomankou, ale že si se sestrou byly až neskutečně blízké.

Fotogalerie
10 fotografií