7°C
Dostala jste někdy nabídku na focení erotických fotek?
„Ano. Od časopisu Leo. Nabízeli mi 4 000 000 Kč za to, že budu fotit nahá, ale odmítla jsem.“
Proč? Některé dívky takovou nabídku s vděkem přijaly.
„Kdybych to přijala, tak se to se mnou vleče dodnes. Takové rozhodnutí je o prioritách, které člověk má.“
A jaké jste měla priority vy?
„Já jsem chtěla vždycky fotit věci, které byly hezké a vkusné. V tomhle jsem měla vždycky jasno. Nikdy jsem nebyla kontroverzní.“
Takže jste byla spíše slušné, zásadové děvče. Chodila jste v mládí na diskotéky?
„Ano. Od šestnácti let. Máma mi vždycky řekla: Do dvanácti doma, a já jsem to vždycky dodržela, protože jsem věděla, že když ji poslechnu, tak budu moci jít na diskotéku příště.“
Teď už na diskotéky nechodíte?
„Nechodím. Co bych tam dělala? Možná až bude dcera starší, tak si vyrazím zatancovat s ní, jestli mě vezme.“
Na to máte ještě pár let čas. Vaše první dcera Natálka má devět let, druhá, Karolína, pět. Co jste se od nich naučila?
„Učí mě trpělivosti. V souvislosti s nimi jsem zjistila, že moje trpělivost je velice malá.“
Jak jste to zjistila?
„Tak, že trpělivost brzy ztrácím. Když je napomenu poprvé, podruhé, potřetí, snesu to, ale když už tu samou věc opakuji popáté a holky pořád neposlouchají, tak mi trpělivost dochází a už to nechci říkat pošesté.“
Co se stane pošesté? Naplácáte jim?
„Tělesné tresty neuznávám. Zakřičím nebo jim něco zakážu.“
A pomáhá to?
„Jakmile zakážu jejich oblíbenou pohádku, tak to funguje.“
V jakých případech používáte zákazy?
„Například, když Natálka přijde domů, svlékne si věci a nechá je pohozené na zemi, řeknu jí, aby si oblečení schovávala do skříně. Když druhý den věci najdu opět na zemi, tak se vytočím. Vadí mi také lajdáctví, co se týče učení.“
Jak ji donutíte, aby si k učebnicím sedla?
„Řeknu jí, ať se jde učit. Je už ve třetí třídě, a pokud se nenaučí disciplíně teď, mohlo by jí to dělat problémy v budoucnu.“
Čtete dětem pohádky?
„Samozřejmě. Ovšem nejraději mají pohádky, které si vymýšlím. Většinou vyprávím příběh o holčičce, která chtěla mít doma nějaké neobvyklé zvířátko. Třeba žirafu. Po dlouhém přemlouvání jí maminka žirafu nebo nějaké to neobvyklé zvíře koupí a to v bytě vždycky dělá hrozný nepořádek. Tahle pasáž se mým dětem nejvíce líbí.“
U pohádek relaxují vaše děti. Jak odpočíváte vy?
„Ráda spím, ale nemám na to příliš času, protože mě holky už v šest ráno budí. Kromě spánku čtu duchovní literaturu. To je pro mě největší relax, protože si člověk připomene věci, které v materiálním světě zapadají. Když vstřebáváte myšlenky, jež jsou vám blízké, tak se uvolníte. Já miluji východní filozofie a snažím se jimi řídit. To mi usnadňuje život.“
Děláte pracovně jenom to, co vás baví?
„Práce, kterou dělám, je pro mě radost a já si uvědomuji, že je obrovský dar, dělat jen to, co mě baví a naplňuje.“
Včera jste například byla porotkyní v Miss. Kdybyste měla srovnat soutěž v roce 1996, kdy jste byla první Vicemiss, v čem je největší rozdíl?
„Rozdíl je obrovský hlavně v tom, kam se celá společnost posunula. Mám dojem, že jsme tenkrát byly spíše jenom pěkné holky, které vůbec netušily, co nás čeká. Dneska je to mnohem ostřejší. Děvčata jsou profesionálnější a jsou na ně kladeny daleko větší nároky.“
Jak vy, jako žena, hodnotíte ženskou krásu?
„I já se ráda kouknu na krásnou ženu a vzhledem k profesi, kterou dělám, mám ostřejší oko, než muž, který je hnán svými hormony.“
Jaká měřítka při hodnocení máte vy?
„Na základě svých modelingových, televizních a hereckých zkušeností, vím, že jsou věci, které fungují. Musí z dívky vyzařovat něco, co vás zajímá a nutí vás na ní koukat. To si myslím, že je tajemství krásy. A pokud se k tomu přidá ještě něco zajímavého, když žena začne mluvit, tak je to úplně bezvadné.“
Není důležitější při posuzování krásy jen ta fyzická krása? „
Špatný projev může fyzickou krásu shodit a naopak. Dívka, která na první pohled příliš nezaujme, může si příjemným, přirozeným a vtipným projevem, pomoci. Vnější krása není všechno.“
