9°C
Původní plány počítaly s tím, že náklady na dům nepřevýší částku 750 000 korun. A to byly v sedmdesátých letech hodně velké peníze. „Dnes vidím, jak neuvěřitelně odvážní klienti byli Chytilová s Kučerou, jak se rozmáchli,“ zavzpomínal na stavbu domu architekt Emil Přikryl v knize Věra Chytilová zblízka. Původní plány na vilu sice počítali s tím, že nepřekročí třičtvrtě milionu, ale realita byla jiná. „Nakonec stavitelé spočítali, že to celé bude stát 1 200 000 korun,“ svěřila se Chytilová. Proto došlo k soudu a stavba se na rok zastavila.
V době, kdy Věra Chytilovástavěla dům, stál okál 240 000 korun. Vila za 1,2 milionu byla extra luxus. Nedalo se na ní vyhrát ani v loterii. První cena tenkrát byla 200 tisíc. Režisérka na ní měla peníze z ocenění filmů ze zahraničí. A šlo o hodně vysoké částky. V té době například režisér Jiří Menzel (76) dostal za první cenu na festivalu v Manheimu 10 000 marek, což se dalo přirovnat výhře v loterii. Chytilová měla v té době za sebou takových cen ve světě několik. A protože v domě bydlela se svými i manželovými rodiči, nabízí se varianta, že na stavbu domu přispěli i oni.
Investice do honosného sídla, které je dnes považováno za významný architektonický skvost, se vyplatila. Díky místu i tomu, že vilu projektoval věhlasný liberecký ateliér SIAL, se cena unikátní nemovitosti vyšplhala na pohádkovou hodnotu. „Díky slavnému architektovi se tržní hodnota vily v dnešní době pohybuje mezi 40 – 50 miliony korun,“ vyjádřil se o vile realitní makléř Pavel Miškovský z firmy Poctivá realitka.
Dům si zahrál ve filmu!
Luxusní vila si několikrát zahrála i ve filmu. V roce 1976 v ní Věra natáčela film Hra o jablko. V roce 2010 Chytilová propůjčila dům režiséru Janu Hřebejkovi (46), který vilu využil pro film Nevinnost.
Zahraniční ocenění Chytilové v 60tých letech
1962 - Bronzová medaile MFF Benátky za film Pytel blech
1963 - cena FICC v Oberhausenu za film Strop
1963 - Velká cena MFF Mannheim za film O něčem jiném
1966 - Velká cena Bergamo MFF za film Sedmikrásky
